Stávala dlouhá léta v blízkosti objektu polikliniky. Po devadesátém roce nemovitost dostal v restituci nový majitel, který se rozhodl budovu rekonstruovat. Aby busta básníka nepřišla k újmě, město ji nechalo přemístit mezi panelové domy na ulici 6. května.

Odtud ale dílo v roce 1998 někdo ukradl. Později Kalusovu bustu našli zástupci města ve sběrných surovinách a vrátili ji na místo.
Ve městě lze spatřit také vzácné soch z dílny legendárního sochaře Albína Poláška. Jedná se například o sousoší Boj dobra se zlem před muzeem či plastika Strůjce svého osudu, která stojí v parčíku nedaleko náměstí. Ze zadní strany muzea stojí kopie sousoší Cyrila a Metoděje, jejíž originál dotváří kolorit vrcholu Radhoště.

Z pohledu Frenštátčanů asi nejvýznamnější socha stojí přímo v radnici na frenštátském náměstí, a to socha Radegasta. I ta má zajímavý osud. V květnu 1996 byl originál z hřebenu Radhoště odvezen k opravě do dílny v Leskovci. „Tehdy se nošovický pivovar, který má Radegasta v logu, zavázal uhradit finanční náklady spojené s vytvořením kopie. Ta stála téměř jeden milion korun. Během několika měsíců ji vytesali kameníci ze šestnáct a půl tuny vážicícho kvádru,“ sdělila pracovnice frenštátské radnice Dagmar Sazovská a dodala, že kopie stojí na hřebenu Radhoště od 4. července 1998.

„Mezitím se vedla složitá jednání s ministerstvem, aby originál sochy Radegasta mohl být umístěn ve frenštátské radnici,“ doplnila Sazovská. Pravý Radegast se objevil ve výklenku pod schodištěm v radnici 3. listopadu 1998, o tři dny došlo k jeho slavnostnímu odhalení.