Bílovecká nemocnice bude od nynějška známá také jako ústav, kde je možno podstoupit canisterapii. Tato forma léčby spočívá v příznivém vlivu zvířete, v tomto případě psa, na pacientovo zdraví.

Terapie pacientům pomáhá v rozvoji citových, rozumových a pohybových schopností. Canisterapii bude v bílovecké nemocnici dvakrát měsíčně provádět Eliška Knězková, která v nemocnici působí také jako dobrovolnice občanského sdružení ADRA, jež tuto léčbu v nemocnici zorganizovalo.

Podle primářky oddělení následné péče, Dagmar Palasové, kde bude terapie realizována, je canisterapie jeden ze způsobů, jak odpoutat pacienta od jeho nemoci.

„Při pohledu na pejska se jim rozzáří oči. Při pohlazení okamžitě vzpomínají, jakého pejska měli doma, co vyváděl nebo jak vzorně poslouchal,“ nastínila Palasová s tím, že pokud pejsek čeká na pacienty doma, je to pro ně další výzva a motivace k intenzivní rehabilitaci a co nejrychlejšímu návratu k jejich mazlíčkovi domů.

„Jistěže taková setkání může naopak vyvolat i smutek, ale pak je to právě na zdravotnickém personálu, aby jej dokázal překlopit do roviny motivace a naděje,“ uzavřela primářka.

Eliška Knězková bude docházet do nemocnice se svým psíkem Nerem. „Vícekrát, než dvakrát do měsíce to nejde. Jednou jedu za svými klienty s kytarou a provádím logopedii, příště zase s pejskem Nerem. Kromě toho jezdím ještě za mentálně postiženými dětmi do ústavu v Nové Horce u Studénky,“ vypočetla Knězková.

S canisterapií začala před osmi lety, v době, kdy tato léčba nebyla příliš známá. Cesta za provozováním této činnosti však nebyla vystlána růžemi. „To jsem tenkrát měla Haryho, bylo mu už deset let, to by měl být na začínání s canisterapií už starý. Ale přečetla jsem o této metodě kde co, k tomu informace v rozhlase, v televizi, různé příručky, časopisy, no, a dokázala jsem Haryho připravit na zkoušky natolik dobře, že je v dubnu 2001 udělal a mohli jsme začít,“ zavzpomínala dobrovolnice.

Svou premiéru si zkusili oba v nemocnici v Odrách a později u dětí v Nové Horce. Haryho následníkem pak bylo tříměsíční štěně Nero. Se psíkem Nerem absolvuje Knězková co dva roky speciální zkoušky, jimiž se testuje povaha psa, jeho dovednosti a zvládnutí nejrůznějších situací.

„Musíme zajistit, aby ze psa vyrostl klidný, trpělivý a vyrovnaný pes, který unese i velkou psychickou zátěž. Je vystaven prudkým pohybům, halasu, nečekaným dotekům, hlazení, drbání, také je důležité, aby ho kontakt s lidmi těšil. Ten den, kdy jedu na canisterapii, mu nasadím postroj, začnu chystat potřebné věci a povím mu, že jedeme za kamarádkami.

On už toto slovo zná, vnímá a ví, co ho čeká,“ vysvětlila Knězková. Pacienti přijímají terapii více než dobře a podle slov tiskové mluvčí nemocnice, Marie Dlabalové, se na paní Elišku a Nera vždy velmi těší.