Štramberská Trúba je v současnosti chudší o dvacet metrů ohradních zdí. Hradby, které jí v minulosti měly chránit především před nájezdy nepřátel se vlivem stáří, stavebních chyb a nejspíš i rozmarů počasí odporoučely k zemi.

Již nějakou dobu mohli návštěvníci štramberské dominanty pozorovat, že se okolní hradby pomalu ale jistě začínají pohybovat. Protože město nechtělo nic ponechat náhodě, přizvalo si na pomoc specializovanou firmu, která měla určit důvod těchto pohybů.

„Hradby kolem Trúby se během poslední doby začaly jakoby vybulovat,“ potvrdila Věra Michnová, starostka města Štramberka s tím, že první znatelné pohyby bylo možné pozorovat již v květnu, po povodních. „Pozvali jsme si proto na pomoc experty,“ pokračovala vzápětí Michnová.

Odborníci hradby prohlédli a vzhledem k jejich špatnému stavu se rozhodli, že v pondělí 19. července přijedou část zdí rozebrat. K tomu ale již nedošlo.

V sobotu 17. července se totiž hradby zřítily. „Ještě v ten den dopoledne jsem na Trúbě oddávala a všechno bylo v pořádku. Byl zajištěný zákaz vjezdu na místo, hradby byly označeny a uzavřeny tak, aby tam nikdo nechodil,“ informovala Michnová a dodala: „Ani tato opatření však nezbránila, aby se v odpoledních hodinách neutrhly.“

Masiv se zřítil do lesa a do obydlené části, jež se nachází těsně pod hradem. „Spadlo tam tak deset metrů zdi,“ uvedla starostka. V současnosti hradeb ale chybí metrů dvacet, protože při utržení došlo k popraskání i zatím stojících zdí. „Firma proto musela z každé strany odebrat zhruba dalších pět metrů,“ vysvětlila Michnová.

Přestože se kameny zřítily přímo do obydleného podhradí, díky velkému štěstí se nikomu nic nestalo a valící se kameny způsobily „jen“ škodu na majetku. „Část hradeb zůstala zachycena v pletivu, které tam pro jistotu firma nainstalovala. Větší kusy ale pletivo prorvaly a proletěly až dolů,“ popsala průběh zřícení Michnová.

Podle ní se tam v tu chvíli nacházel dědeček s vnučkou. „Ti, když slyšeli ten hrozný rámus, naštěstí stačili utéct. Nedovedu si totiž představit, že by to na někoho spadlo,“ přiznala starostka. S tím souhlasili také občané Štramberka, kteří si nemohli nevšimnout chybějící zdi.

„Asi před týdnem mi dcera říkala, co se tady stalo. Když jsem to viděla, myslím, že můžeme děkovat těm nahoře, že to nikoho nezranilo,“ uvedla jedna z obyvatelek města. Souhlasně přikyvoval také další kolemjdoucí, který jen poznamenal: „Bylo to fakt velké štěstí, protože ty kameny musely mít hroznou sílu.“

Jako důvod zřícení odborníci uvedli špatné založení stavby v minulosti. „Prý tam nebylo odvodnění chodníku, ani oné zdi. Voda, která tudy při povodních stékala si, protože neměla kam odtéct, našla cestičku právě pod hradbami,“ vysvětlila Michnová.

V současnosti město řeší nejen dostavbu zřícené části hradeb, ale také zabezpečení těch zatím stojících. „Aktuální stav je takový, že firma odstranila to, co popadalo a nyní se zabývá projektovou dokumentací na obnovu zřícené části, včetně statického posouzení hradeb stávajících,“ potvrdil Jan Kozlovský, investor Štramberka.

Podle něj bude dále následovat vypracování projektu, který musí mimo jiné posoudit i orgán památkové péče.

Protože město s podobným problémem nepočítalo, musí se nyní snažit co nejrychleji zajisti finance potřebné na nákladnou opravu: „Nepočítali jsme s tím, že by se to zřítilo,“ potvrdila Michnová a pokračovala: „My jako město na opravu peníze nemáme, tak zkusíme požádat Ministerstvo kultury o finance z havarijního fondu.“

Její slova potvrdil i investor města: „S paní starostkou plánujeme, že až budem mít na stole hotové všechny potřebné doklady, Ministerstvo kultury, kvůli možnostem získání financí navštívíme.“