Ráj na zemi. To vám prolétne hlavou při procházce kolem novostavby za Budyní. Skrz škvíru stínící sítě vidíte rozhlehlou zahradu, ve které okrasné keře a stromky kropí automatický zavlažovač. Napájí ho nejspíš proud ze slunce, opírajícího se o střechu, posetou soláními panely. V domě je pootevřená větračka, za oknem truhlíky. Podle několika indicií tu přesto nikdo trvale nebydlí a i zahradu jen udržují.
Jde o mediálně známou černou stavbu, spojenou s místním multimilionářem, obchodujícím s auty. O stavbu, na níž se smrtelně zranil dělník, za jejíž zboření lobboval i ombudsman, která je tedy alespoň na papíře odsouzená k demolici. V reálu se ale kolem ní nic moc neděje. A to přesto, že úřady alespoň v rétorické formě neslevují z důrazu na to, že tento dům nemá v nezastavitelném území ochranného pásma Dolního Poohří co dělat.
Při poslední obhlídce stavby reportérem Deníku v uplynulých dnech se u domu na chvíli mihlo černé auto. Jinak byl pohyb jen u chatičky u sousedního rybníka – který patří firmě, spojené s multimilionářem, s nímž je zase spojována budyňská černá stavba. Postarší muž, který v uplynulých dnech nešel kolem zjevně poprvé, měl o užívání domu celkem jasno: „Tam nikdo nebydlí, to je postavený jako bašta,“ řekl.
Vysvětlil, že záměrem stavitele bylo ubytovat hosty, kteří si chytí v rybníku ryby a tady si je opečou. „Jenže je to postavený načerno, je to záplavová oblast. Tady se nesmí stavět, úrodná půda ještě ke všemu. No ale je to milionář,“ pokrčil rameny muž, podle něhož tu trvale nikdo nebydlí, vodu na zahradě pustil správce. „Stal se tam smrťák, spadnul tam zedník. Začala to vyšetřovat policie a zjistili, že nemá povolení a že nemá nic,“ dodal muž.
V hrubých obrysech a s mírnými nepřesnostmi popsal něco, co už se o černé stavbě ví několik let.
Pomalý postup úřadů?
Podnikatel a jeho přítelkyně, na níž je stavba psaná, z pochopitelných důvodů o svých zájmech s novináři nekomunikují. Ti tak mohou o věci komunikovat jen s úřady, v jejichž působnosti území je. Jde zejména o místně příslušný stavební úřad v Libochovicích. Ten proti černé stavbě postupuje dlouhodobě pomalu. Jak vyplývá z posledního telefonátu s jeho vedoucím, akceleraci nelze očekávat.
S Dušanem Oslejem se Deník potkal naposledy loni v prosinci, když s další úřednicí z Libochovic vyrazil na místo zkontrolovat, zda v domě někdo bydlí a co vlastně stavba obnáší. Jak nyní Oslej vysvětlil, pokud by byla stavba užívána, šlo by o přestupek. Ale pro odstranění to není podstatné, protože jiným přestupkem je, že tu dům vůbec bez razítka postavili. Ohledně užívání domu nové přesné poznatky za uplynulého půl roku na libochovickém úřadu nemají. Spíše se ale také přiklánějí k tomu, že dům není plně využívaný.
Oslej dál líčí, že během uplynulého půl roku stavebníci několikrát požádali o prodloužení termínu řízení o odstranění stavby i z důvodu nemoci. Na otázku, jestli jde od nich o zdržovací taktiku, vedoucí úřadu říká, že tomu vše nasvědčuje. Nakonec požádali o přerušení řízení na základě toho, že má budyňský městský úřad tuto stavbu řešit ve změně územního plánu. Jestli aktuální územní plán obce změní něco na nezastavitelnosti pozemku, sice není definitivní, ale vše nasvědčuje tomu, že ne.
„Plocha této stavby byla vyjmuta ze čtvrté změny a byla přesunuta do páté změny,“ řekl Deníku starosta Budyně Petr Kindl.
I kdyby ale městský úřad změnil něco na zastavitelnosti, nebo nezastavitelnosti území, nic to nemění na faktu, že tu dům postavili ještě předtím, než by tato změna nastala. Kromě toho měla stavba v ochranném pásmu přírodního parku Dolní Poohří také negativní stanovisko odboru životního prostředí roudnického městského úřadu. A na jeho postoji se nic nemění ani po letech.
„Orgán ochrany přírody v následujících letech nebude ani nemůže souhlasit se změnou územního plánu ve prospěch nepovolené stavby,“ potvrdil mluvčí roudnické radnice Jan Vancl s tím, že veřejný zájem ochrany přírody zůstává nezměněn.
Věc míří k soudu
Dušan Oslej z libochovického stavebního úřadu na rovinu připouští, že řízení o odstranění stavby se táhne déle, než by mělo. Přesto obhajuje, že malými krůčky postupuje pořád dál směrem k tomu, aby bylo zákonu učiněno zadost. Svou situaci nadále vidí jako boj malého úřadu s bohatým vlivným podnikatelem, který se může opřít o právní služby na vysoké úrovni.
„Vzhledem k tomu, že to pravděpodobně půjde zase k soudu, chci mít jistotu, že jsem neudělal chybu, že jsem je nekrátil na právech,“ říká Oslej k aktuálnímu čekání na to, jak je to se změnou územního plánu v Budyni.