Návštěvníci lesa musejí být v červnu obzvláště opatrní. Tento měsíc totiž znamená pro řadu divokých zvířat krizové období, kdy vyvádějí své potomky. Nebezpečí na ně číhá nejen ze strany přirozených predátorů. Červen je zároveň měsícem, kdy se v hojném počtu kosí pícniny a travní porosty. Rychle jedoucím strojům nemůže zvěř uniknout, a tak často hyne pod jejich čepelemi. Myslivci proto apelují na návštěvníky lesů, luk a hájů, aby byli ke zvířatům ohleduplní a nerušili je.

V přírodě mohou lidé spatřit právě teď srnčata, kolouchy, mladé zajíčky, bažantí či koroptví kuřata a mláďata většiny zpěvných ptáků. Za zmínku, a snad i malé varování, stojí jistě i samice prasat divokých, která dokáží tvrdě hájit své potomstvo. „Bachyně vodí selata spíše v nočních hodinách. Lidé ji přes den často plaší, takže se snaží svou aktivitu přesunout na večer, kdy je větší klid. Ale nesetkal jsem se s případem, kdy by bachyně napadla člověka,“ rozvedl předseda okresního mysliveckého spolku Nový Jičín Josef Pavelka.

Velkou komplikací v životě divoké zvěře jsou však stále lidé. V červnu se zemědělci pouštějí do kosení pícnin a travin. „Současná kosící technika pro sklizeň píce využívá vyšší rychlosti, to je deset až třicet kilometrů v hodině, má široký záběr od dvou do devíti metrů a hlavně, je tichá,“ uvedl Jiří Šilha, pověřený pracovník Českomoravské myslivecké jednoty. Ten také dodal, že mechanizace sklízí plochu často od okraju ke středu, což nedává zvěři možnost uniknout. Asi nejúčinnější metodou, jak předejít ztrátám na životech zvěře, je vyhánění zvěře. „Každá honitba si organizuje vyhánění sama. Problémy byly vždycky a taky vždycky jsou s hlášením, co se bude sekat. Pokud jsou slušné vztahy mezi zemědělci a myslivci, není to problém. Kde to je horší, tam problém může být. Co já vím, aspoň tedy v našem sdružení, dochází k tomu, že zavolají ze statku a nahlásí, kdy a kde budou séct. Ale je to na vzájemném vztahu příslušného sdružení a tamějšími zemědělci,“ potvrdil Pavelka.

Myslivci neustále připomínají, že ti, kdo by v přírodě našli mláďě, byť zdánlivě opuštěné, se mají od místa nejrychleji vzdálit. „Pohlazení může přinést zajíčkům, kolouškům i srnčatům smrt, protože je matka již nemusí přijmout. Psi musejí být vždy na vodítku. Kojícím matkám i mláďatům totiž hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením, protože mají zhoršenou schopnost unikat,“ upozornil Šilha. Myslivci proto návštěvníkům doporučují, aby byli spíše pasivními, tichými pozorovateli, kteří přírodu pozorují, ale neškodí jí.