Lavice lubinského kostela, zasvěceného sv. Václavovi, byly v sobotu 18. září zaplněny do posledního místa. Snad všichni obyvatelé Lubiny chtěli být při slavnostním vysvěcení varhan, na něž místní kostel dlouho čekal.

Během křtu, při kterém nechyběla ukázka zvuku nového nástroje, byli všichni zúčastnění seznámeni s jeho historií. Neodmyslitelná součást kostela, o rozsahu jedenácti rejstříků, totiž neměla zrovna lehký osud. „Na počátku své existence kostel varhany neměl. Ty byly zakoupeny až v roce 1901,“ uvedl Tomáš Sedoník, který měl slavnostní křest na starosti. Podle něj se ale pár let po instalaci začaly projevovat nedokonalosti nástroje, za nimiž stály zejména vzdušnice.

Přestože došlo k zásahům, které měly problém vyřešit, vzdušnice se dlouhého věku nedožily. „V roce 1918 totiž bylo třicet šest píšťal sešrotováno a poté použito pro vojenské účely,“ informoval Sedoník a dodal: „Nové píšťaly byly instalovány až v roce 1920.“ I když díky nim došlo k omlazení nástroje, varhany brzy dosloužily. „Problémy spočívaly zejména ve špatné ochraně dřevěných částí proti dřevokaznému hmyzu a v použití nepříliš kvalitních materiálů pro výrobu píšťal, což způsobilo jejich zborcení,“ vzpomněl Sedoník.

Proto začala fara uvažovat o stavbě nového nástroje. Bohužel okupace tento záměr překazila. Časem se ale nákup nového nástroje stal nezbytností. Přestože byl několikrát dohodnut odkup starších varhan od jiných farností, plán vždy ztroskotal. Světlo na konci tunelu svitlo až v roce 2006. „Počátkem toho roku přišel profesor Rybka s informací, že v Ostravě prodávají již nepotřebné varhany. Jednalo se o nástroj vyrobený v roce 1957 a jeho cena byla vyčíslena na 520 tisíc,“ uvedl Sedoník a pokračoval: „Pestrá dispozice a zejména zjištění, že dřevo varhan je naprosto zdravé, nás přesvědčily.“

Na koupi staronových varhan přispělo kostelu sv. Václava značnou měrou město Kopřivnice. Na jejich slavnostním křtu tak nechyběl kopřivnický starosta Josef Jalůvka. „Musím říci, že jsme se na tento den všichni těšili. Nezdá se to, ale utekly již tři roky od chvíle, kdy zazněly první krásné tóny, a myslím si, že dnes všichni můžeme říci, že to stálo za to,“ sdělil všem přítomným Jalůvka a vzápětí vzpomněl na toho, kdo o pětisettisícovou dotaci usiloval. Apelaci otce Pavla Dvořáka pak všichni přítomní zhlédli na záznamu kopřivnického zastupitelstva z dubna 2007, kde zastupitelé jeho prosbu jednohlasně schválili.