Než se nám povedlo se konečně setkat, absolvovali jsme dlouhou cestu, tím nemyslím jenom čekání na správný vlak, ale taky řadu úkolů, hromady dotazníků a další aktivity navíc, především však obrovské úsilí naší češtinářky, bez které by se nic z toho neuskutečnilo.

Když naše tramvaj zastavila před nějakou starší a strašně velikánskou budovou, málem mi vypadly oči z důlků. To však nebylo nic proti tomu, jaké bludiště nás čekalo uvnitř. Konečně jsme našli správnou třídu a po krátkém představení se nás rozdělili do skupin a následovalo plnění úkolů na téma POEZIE. Jedním z úkolů byl třeba poslech různých úryvků – především veršů od českých i evropských autorů nebo taky prezentace s literárními otázkami… Každopádně si myslím, že se nám spolupráce vcelku dařila, ale zasloužené vítězství nakonec patřilo skupině: Dominika D., David K a jejich vysokoškolští „spoluhráči". Následovalo vzájemné předání darů (připravili jsme jim na památku další verše a citáty, oni nám pak složku s bločkem). Na úplný závěr nás studenti provedli celou budovou PdF a musím říct, že to moje mínění o tom, že je to bludiště, jenom potvrdilo.

Po prohlídce vnitřních částí kostela, u něhož byl zavražděn sv. Václav, kde se dalo taky vejít do zrovna otevřené krypty (zde byly hrobky, obrazy a jiné historicky velmi cenné věci), a po obědu v McDonaldu na náměstí, nadešel čas k návštěvě v pořadí druhé katedry, tentokrát však se zaměřením na talent, a to především na hudební. Škola vypadala už od pohledu moderně a také tomu tak uvnitř bylo. Zde nás velmi milý pan profesor přesvědčil o tom, že fantazii se meze nekladou a není tomu jinak ani v hudebním světě. Než jsme KHV opustili, prohlédli jsme si ještě zrekonstruovanou kapli, která je studentům přímo na katedře k dispozici a kde se pravidelně konají jejich koncerty.

Z výletu se navracelo domů s dobrým pocitem, novými zkušenostmi a možná někteří taky s novým cílem do budoucna. Kdo ví, snad takových výletů bude víc? Každopádně už teď máme na co vzpomínat.

Barbora Janoštíková 2. G