Společně vstupujeme hlavním vchodem do prostorné chodby, jejíž velkou devizou je rozměrné zrcadlo oproti toaletám. Z chodby se vydáváme do výčepu. Ten podle Žanety Markové dozná menších změn, podstatnější změny plánuje ve vedlejší místnosti, která slouží jako restaurace a kavárna.

„V kavárně chceme také zřídit menší hrací kout pro děti. Když se dělají oslavy, bývají tady děti, tak ať se mají jak zabavit,“ vysvětlila ředitelka Dělnického domu. „V restauraci chceme umístit skříňku se suvenýry, které by odkazovaly na různé tradice našeho města. Kromě obecně známé gumárenské výroby chceme upozornit i na tradici těžby břidlice,“ pokračuje Žaneta Marková a ukazuje na dřevěný box s pivními tácky a příbory, který z čelní strany zdobí břidlicová tabulka s nápisem Dělnický dům v Odrách. „Z břidlice budou také hodiny, které tady chci pověsit. Jedny už máme pověšené při vstupu do přísálí,“ dodává ředitelka Dělnického domu.

Okolo kuchyně přecházíme do baru, za ním je místnost, která se dá využívat jako vinárna nebo pro pořádání podnikových či rodinných oslav, a také se otevřením dveří propojuje s velkým sálem. Vedle velkého sálu je přísálí, ze kterého se dá vyjít do vestibulu se šatnou. „Tady jsme už provedli estetické úpravy celé šatny, jako jsou barevné sladění závěsů, pultu a všude jsme doplnili květiny“, poznamenává ředitelka Marková.

close Dělnický dům má v Odrách největší a patrně nejnavštěvovanější restaurační zařízení. info Zdroj: Deník/Ivan Pavelek zoom_in Dělnický dům má v Odrách největší a patrně nejnavštěvovanější restaurační zařízení.

Tak jako jiná restaurační zařízení, i Dělnický dům v Odrách doplatil na vládní protiepidemická nařízení. Potvrzuje to provozní restaurace Pavel Břemek. „Když vyšla ta tvrdá nařízení, prakticky ze dne na den jsme spadli o dvě třetiny dolů. Pak si lidi začali zvykat a po těch třech týdnech už jsme byli na padesáti procentech a postupně se to zvedalo. V lednu už jsme se podle personálu, dostali na loňskou skutečnost. A to i přes všechno, co sebou nese covid,“ říká Pavel Břemek a dodává, že současné teplejší počasí nahrává i odbytu piva.

Pavel Břemek nastoupil do funkce loni v červnu, už tehdy věděl, že „největší bolestí“ Dělnického domu je kuchyň. „Snažíme se produkci kuchyně ponechat v tom duchu, jak na ni byli lidé zvyklí. Máme hosty, kteří tady chodí stabilně na obědy, chodí tady dělníci z okolí, několik lidí chodí z městského úřadu – těch by mohlo chodit více. Máme zájem zákazníka obsloužit, dát mu co potřebuje,“ pokračuje Pavel Břemek.

Po chvilce dodá, že přes sezonu se vařilo skoro dvě stě padesát jídel, tábory a další. „Venku stála fronta lidí, kteří čekali na návštěvu břidlicového dolu, a to vše se muselo odstravovat. S technikou, která tady je, se to zvládá těžko. Přes sezonu je to tady jak průchoďák,“ konstatuje Pavel Břemek.

Žaneta Marková vstupuje do dialogu s poznámkou, že si uvědomuje, jak je rekonstrukce kuchyně důležitá. „Čeká nás tady ještě hodně práce,“ uzavírá Pavel Břemek.