Nejenže se právě před rokem rozhodli říct své ANO, ale k procházkám s jejich zlatými retrívry přibyly také návštěvy kozína a každodenní starost o kachny, slepice a právě kozy.

Náš všední farmářský den

Se zvířaty přichází i obrovská zodpovědnost je jim totiž jedno, jestli je horko nebo zima, jestli prší, jste unavení, nemocní nebo se vám zkrátka nechce. Musí o ně být postaráno, i kdyby trakaře padaly. Na naší minifarmě máme rozdělené každodenní úkoly a každý dělá něco. Napíšu vám tedy, jak vypadá náš všední den.

Sekci drůbeže má na starosti moje maminka. Ta každé ráno vstává kolem půl šesté, pustí slepičky a kachny a dá jim samozřejmě čerstvou vodu a jídlo. Později dopoledne vymění kachnám a káčatům vodu v koupališti a posbírá první snesená slepičí vajíčka. Když je potřeba, vymění seno ve snáškových hnízdech za čisté, a když nám zrovna sedí kvočna, zkontroluje ji, aby se najedla a napila. Večer je potřeba zase veškerou drůbež zavřít. Maminka má taky na starosti krmení našich dvou hafanů a kocoura.

Králíci jsou nejnáročnější

Tatínek se stará převážně o králíky. Každé ráno jim naseká čerstvou trávu, vymyje misky a dá jim čerstvou vodu a ječmen. Králíci jsou celkově nejnáročnější, co se času týče. Otevřít každou králíkárnu a vymýt každou misku, to už při padesáti kusech zabere nějaký čas. Večer králíci zase dostávají buď trávu, nebo seno, a když jsou velká horka, tak i vodu. Tatínek se stará i o tu nejméně příjemnou stránku chovatelství o porážení králíků. K nám ženským se do kuchyně dostane už jen krásný kus masa. Každý den taky taťka vyklízí kozám bobky, aby měly pořád hezky čisťoučko.

Já mám pod palcem hlavně kozy a výrobu sýrů. Co to pro mě znamená? Každé ráno kolem půl osmé jdu do kozína a nejdřív je potřeba holky podojit. Máme svůj systém, kozy musí na dojení chodit podle hierarchie, takže nejdřív Róza, potom Čerta a nakonec Květuška. Nadojené mléko musím 2x přecedit přes plátýnko a rychle zchladit, aby se mi, hlavně teď v těch vedrech, nezkazilo. K dojení holky dostávají směs jádra, kterou si sami mícháme, a taky milují syrovátku, která vzniká při výrobě sýra. Občas jim ráno donesu nějaký pamlsek jablíčko, mrkev nebo teď třeba slupky z melounů. Všem kozám musím zalepit struky, aby už kůzlata neupíjela mléko, však už jsou to pěkně velcí dacani.

Dokonalý přehled o všem

Potom společně s taťkou odvedeme celé „stádo" na pastvu. Raději to děláme ve dvou, protože kozám samozřejmě nejvíc chutnají maliny, broskvoň, růže a jiné okrasné kytky, které máme na zahradě. Na pastvu každý den dostávají seno a čerstvou vodu. Dopoledne potom vyrábím sýry, což mi většinou trvá tak do druhé hodiny odpoledne, podle toho, kdy začnu. Kolem půl osmé večer je s manželem zase vezmu z pastvy domů, podojím, dostanou do krmítka trávu nebo seno a jdou chrnět.

Manžel vždycky cestou z práce vyzvedne kuchyňské zbytky pro slepičky, odpoledne donese kozám další seno a vodu na pastvu a stará se o to, abychom měli přes sezonu domácí zeleninku a ovoce. Každý večer musí zalívat záhony, zeleninové i květinové, bylinky, skleník a pomáhá mi při večerním poklízení. Jinak je takový náš faremní „údržbář", když je potřeba opravit dvířka králíkárny nebo když si kozy zahrají boxovanou s přístřeškem a vyrazí nějakou desku, manžel to musí opravit. Čas od času taky musí posunout pastevní síť, aby měly holky čerstvou pastvu. Manžel má taky na starosti veškeré „dokumentování' našeho farmaření zapisuje kozí nádoj, počet vajec, výtěžnost masa, pravidelně váží králíky i kůzlata.

Tak to je asi tak v kostce naše denní rutina. Samozřejmě věci jako vyklízení hnoje nebo stavění přístřešku se nedělají každý den, ale i s tím je potřeba počítat. Díky tomu, že to ale máme tak hezky rozdělené a každý přiloží ruku k dílu, není té práce pro jednoho moc. Často si jen tak sedneme za kozičkami na pastvu nebo večer ke kozínu a užíváme si pohled na spokojená a šťastná zvířata. A hlavně se díky nim rozhodně nenudíme.

Jana Stránská