Kdysi samostatná obec Libhošť se stala na čtyři desítky let místní částí Nového Jičína. V lednu před deseti lety se opět osamostatnila.
Mým prvním cílem v Libhošti je centrum. Sjíždím z cesty, které tady říkají císařská, k budově Fojtství, kde odstavuji automobil. Mé první kroky vedou na obecní úřad za místostarostou Josefem Klosem.
ZDE si s ním můžete přečíst rozhovor.
Když úřad opouštím, zastavuji se ve vestibulu u panelů přibližujících život a kariéru místního automobilového závodníka Jaroslava Pavelky. Obecní úřad sídlí v budově bývalého fojtství, kde, jak se dozvídám z pamětní desky na fasádě, se v roce 1906 narodil spisovatel básník a knihovník Zdeněk Vavřík.
Obyvatelé Libhoště si v roce 2021 připomínají desáté výročí osamostatnění od Nového Jičína.
Od fojtství se vydávám kolem parkoviště ke kostelu svatého Jakuba a procházím si hřbitov. Po chvíli se vracím k fojtství, vydávám se k základní škole a u ní zahýbám ke školce. Proti mě právě kráčejí děti s bobama a s pedagogickým doprovodem. Míří na Štěpáňák, což je kopec, který bohatě stačí k vyřádění těchto malých capartů. Však mi to také po chvíli na místě předvádějí.
Opouštím dětské radovánky a pokračuji dál do kopce, až přicházím na horizont k bývalému větrnému mlýnu. Ten nyní slouží jako rodinný dům. Rozhlížím se vůkol. „Úžasné,“ říkám si v duchu při pohledu na Libhošť, který se rozprostírá pode mnou. V dálce jsou vidět štramberská Trúba nebo hrad Starý Jičín. Obcházím okolo bývalého mlýna a vnímám jakýsi zvláštní poklid, který jen občas naruší slabé zašumění větru. Vůbec se mi odtud nechce, ale musím.
Kráčím z kopce k první ulici a dávám se doprava, procházím okolo rodinných domků, v jednom z oken se na mě culí papírový sněhulák. Překvapuje mě, kolik už jsem od chvíle, kdy jsem odstavil auto, viděl různých uliček a odboček.
Míjím teletník a pokračuji ke sportovnímu areálu. Na první pohled se zdá, že poskytuje solidní zázemí nejen fotbalistům, ale i dalším milovníkům pohybu, ať už díky workoutovému hřišti nebo pumptrackové dráze. Nechybí ani různé houpačky a průlezky pro děti. Oceňuji poměrně prostorné zastřešené posezení a představuji si v duchu, letní zábavu, pro kterou je to místo jak stvořené.
Mým dalším cílem je pohostinství U Jaryna. Jako jiné podniky, je kvůli nařízení vlády i tento zavřený. Na tabuli, kde před více než rokem byla vypsaná nabídka, je nyní nápis: „V ten vánoční čas, nás v pátek zavřou zas. Zbudou nám jen oči pro pláč, připomíná nám to Totáč!!“ V duchu soucítím se všemi hospodskými, ale hned mi dochází, že špatně jsou na tom i další živnostníci a podnikatelé.
Kráčím po císařské cestě. Brzy se přesvědčuji o tom, že chodníky na ní skutečně chybí, zvláště poté, co kolem projede bílé audi a na měřiči rychlosti zasvítí nejprve číslo 82, poté 77. Přejdu přes silnici, projdu podchodem pod „novou“ dálnicí D48 a zajdu si malý kousek směrem k Hůrce. Odtud prý je také pěkný výhled, ale začíná mě tlačit čas.
Obyvatelé Libhoště si v roce 2021 připomínají desáté výročí osamostatnění od Nového Jičína.
Vracím se zpět, chvilku postojím u rodného domu zmíněného Jaroslava Pavelky, přicházím k hasičské zbrojnici, míjím tři kapličky, které vypadají jedna jako druhá. Prý jsou čtyři, čtvrtou jsem nějak minul. Od obchodu se vracím ke škole a kolem památníku obětem první světové války jdu zpět k autu. Otáčím klíčkem v zapalování, vyjíždím na císařskou a zamířím k Novému Jičínu. Vybavují se mi příjemné okamžiky z putování Libhoštěm a představuji si, jaké to tady musí být na jaře, v létě nebo na podzim.
Z historie Libhoště
Libhošť.Obec má v současné době přibližně 1710 obyvatel a rozprostírá se na katastru o velikosti 819 hektraů. Přestože doklady o založení obce se nezachovaly, existují domněnky, že počátky obce spadají až do doby kolem roku 1230.
První písemná zmínka o obci pochází nicméně až z roku 1411 z listiny, kterou pan Lacek z Kravař, pán na Helfštýně, jenž zdědil i panství Štramberské, udělil obcím svého panství odúmrť , tj. právo obsazovat odumřelé (opuštěné) domy a statky vlastními zdroji obce. Rok 1411 se považuje za rok založení Libhoště.
Od 1. ledna 2011 je Libhošť opět samostatnou obcí, poté, co se, díky výsledku místního referenda, oddělila od města Nový Jičín, jehož součástí byla od 70. let 20. století. V obci pracují společenské organizace hasičů, zahrádkářů, myslivců, osvětová beseda, fotbalový klub a klub důchodců. Kulturní a společenský život je soustředěn v budově fojtství, která je kulturní památkou.
Slavní rodáci
František Xaver Chotek (původně Kotek, psán též Khotek) (1800-1852) český hudební skladatel klavírních skladeb pro čtyři ruce, učitel hry na klavír, varhaník ve známém vídeňském chrámu Am Hof
Jaroslav Stara (?-?) učitel a ředitel místní školy, zakladatel a vůdčí činitel Lašského národopisného souboru v Libhošti
Zdeněk Vavřík (1906-1964), básník a redaktor
Jaroslav Pavelka (1920-1999) automobilový závodník Tatra Kopřivnice, držitel titulu Mistr sportu
Obyvatelé Libhoště si v roce 2021 připomínají desáté výročí osamostatnění od Nového Jičína.
Zajímavost
Libhošťský rodák z ‚Pavelkova‘ gruntu Jaroslav Pavelka patřil k nejznámějším tatrováckým závodníkům poválečného období a celý profesní život spojil s automobilkou Tatra. Pracoval v ní od poloviny třicátých let, kde se dostal ke zkušebním jízdám. Po druhé světové válce se však prosadil jako úspěšný tatrovácký závodník na vozech T 600, T 602 Sport, T 607 Monopost a později také na T 603. Poprvé za volant soutěžního vozu usedl ve Velké soutěži Jeseníky v roce 1949.
Vynikajících výsledků dosáhl za volanty vozů T 602 a T 607, se kterými vítězil v letech 1950 až 1956 v soutěžích jako Ostravský automobilový okruh, Velká cena Československa, závod O cenu města Brna, Ecce Homo u Šternberku, 12hodinový závod v Brně, O Strahovský štít, Závod automobilů v Gottwaldově (dnešní Zlín), Liberecký okruh, Mladoboleslavský okruh, Cena Prachovských skal. Na Okruhu Sachsenringgreenen (NDR) se v srpnu 1953 s monopostem umístil na 4. místě. V závěru závodní sezony 1954 byl tento závodník oceněn titulem Mistra sportu a stal se přeborníkem republiky. Od konce padesátých let soutěžil novým typem vozu T 603. Pavelka ukončil závodní kariéru v roce 1964. Zemřel v nedožitých osmdesáti letech 3. května 1999.
Zdroj: www.tatramuseum.cz
Knihy přibližují historii
Několik publikací připomínajících zlé i dobré časy vydali v Libhošti od roku 2011, kdy se obec osamostatnila. Kupříkladu v roce 2018 spatřila světlo světa publikace s názvem Těžká doba dolehla na Libhošť aneb Zapomenuté dějiny, která připomíná události první světové války i životy legionářů. V roce 2020 vyšla kniha Liebisch 1938 – 1945 aneb Libhošťané za 2. světové války. Spolupracovali na ní, stejně jako na první uvedené, Oldřich Sobek a učitel na gymnáziu Petr Horák. Ve stejném roce vyšla také kniha vzpomínek Aleny Poláškové s názvem Po císařské do světa.
Obyvatelé Libhoště si v roce 2021 připomínají desáté výročí osamostatnění od Nového Jičína.
Škola zvýšila zabezpečení
Základní škola Libhošť je jako příspěvková organizace obce společně s mateřskou školou. Do školky nastoupilo v 1. září 60 dětí do tří oddělení, ve škole by se mělo učit, pokud by tomu situace dovolila, 75 dětí v pěti ročnících. Do nového školního roku škola „vstoupila s novým zabezpečením.
„Byly instalované bezpečnostní prvky a vstup do budovy byl opatřen dálkovým ovládáním s monitoringem osob, které zde vstupují, čímž se snažíme zvýšit bezpečnost našich žáků,“ upřesnil ředitel školy Svatopluk Šenk a doplnil, že v přípravě na nový školní rok v vedení školy nakupovalo učební pomůcky, sešity, odborné materiály a další nezbytné vybavení. A také se škola připravovala na zavedení pravidel ohledně hygieny a sociálních kontaktů v době pandemie.
„Sociální zařízení se vybavilo dalšími umyvadly dle požadavku hygieny a provedly se nezbytné opravy na tepelných zařízeních,“ doplnil Svatopluk Šenk jehož velmi mrzí, že kvůli současné situaci žáci nemohou mít s učiteli přímý kontakt, stejně jako omezováni v pořádání jakýchkoli hromadných školních i mimoškolních aktivit.
Čestní občané
Tři čestné občany má obec Libhošť. Prvním se stal v roce 1935 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, jemuž obec udělila čestné občanství při příležitosti jeho osmdesátých narozenin. V předvečer oslav 101. výročí vzniku Československé republiky, v roce 2019, převzal z rukou starosty Libhoště Jiřího Petrovského dekret o čestném občanství Oldřich Sobek za aktivní přínos v oblasti ochrany přírody, vlastivědné a badatelské činnosti a také společenskou angažovanost v naší obci. Loni 1. září udělilo zastupitelstvo Libhoště čestné občanství Jaroslavu Pavelkovi, automechanikovi a automobilovému závodníkovi, při příležitosti jeho nedožitých stých narozenin.
Větrný mlýn holandského typu v obci Libhošť.
Tip na výlet
Větrný mlýn holandského typu
Mlýn v Libhošti byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Větrný mlýn stojí na kopci v nadmořské výšce 326 m severozápadně od obce. První písemná zmínka pochází z roku 1842 a další z roku 1875. V roce 1900 bylo vnitřní zařízení demontováno a mlýn přestavěn na obytný dům. Přízemí sloužilo jako hospodářská část a patro bylo obýváno. Během druhé světové války byla poškozena střecha. V polovině padesátých let byla za finanční dotace památkového úřadu v Brně opravena střecha, zvětšena okna a zdvojena podlaha. V období 1977 až 1978 byla provedena oprava, na střechu stát dodal 3000 šindelů. V devadesátých letech byla stavba opravována.