Horké dny u vody jsou příjemné. Tento pocit se ale záhy může změnit v pocit velmi nepříjemný, pokud míra slunečního svitu přesáhne úroveň, kterou je lidský organismus schopen tolerovat. V takovém případě termoregulace vyčerpá své možnosti a je, zejména u dětí, zaděláno na problém. Čím menší je dítě, tím menší je tato tolerance.

„Každý z nás zná pojmy úžeh a úpal, i když si je často pleteme. „Úžeh vzniká z přímého slunečního záření, úpal vzniká v důsledku nadměrného tepla i při zamračené obloze,“ vysvětlil rozdíly Miroslav Kobsa, primář dětského oddělení novojičínské nemocnice. Ten doporučuje v uvedené souvislosti využívat k pohybovým aktivitám raději dopolední a odpolední dobu.

Doba kolem poledne má sloužit hlavně k odpočinku. „To je zkušenost, která se projevuje zejména u obyvatel jižních oblastí,“ poznamenal Kobsa a dodal, že dítě také zvládá nadměrné teplo daleko lépe, pokud má zajištěný odpovídající přísun tekutin. Dodržování takzvaného pitného režimu by podle Kobsy mělo v případě dítěte platit dvojnásob.

„Pokud už u dítěte vzniknou zdravotní problémy z nadměrného slunění, je potřeba sledovat především, jak se chová tělesná teplota, je nutno jí přiměřeným způsobem snížit a dopřát alespoň jednodenní odpočinek ve stínu,“ pokračoval Kobsa.

Nejen sluníčko ale může dětem způsobit nepříjemnosti. Potíže může přinést i prosté bodnutí hmyzem. „Na běžná poštípání komáry určitě stačí lokální šetření kůže a ochrana před zanesením infekce. Opatrnosti je potřeba při štípnutí hmyzem, který vypustí do našeho organismu toxin,“ upozornil Kobsa.

Většina větších dětí a dospělých odnese včelí či vosí bodnutí jen bolestivou reakcí a lokálním otokem v místě vpichu. Horší je to u malých dětí. „Několik žihadel může u malého dítěte vyvolat celkovou, někdy až život ohrožující reakci, pro kterou je potřeba vyhledat ihned lékařskou pomoc. U zvlášť malých dětí ji vyhledáme vždy, průběh reakce organismu totiž často bývá nečekaný,“ uzavřel Kobsa.