Jedná se o volitelný předmět, ve kterém si žáci, jež ho navštěvují, vyzkoušeli profesi historika a spisovatele. A tak napsali celkem 9 útlých knížek, které mají formát A5 a rozsah šest až deset stran. Zajímavé je, že se jedná o devět variant stejných událostí. „Knížky psalo devět žáků, kteří vycházeli ze stejných materiálů, ale každý to viděl jinak,“ vysvětlil Petr Ondryáš.
Texty jsou psané z pohledu více než stoleté lípy, která stojí na frenštátském náměstí Míru a byla svědkem všech událostí, které se na náměstí udály.
„Rozhodli jsme se využít badatelských schopností a spisovatelského umu našich žáků a zkusit napsat několikastránkové knížky, které se budou věnovat historii města, významným událostem a osudu města ve 20. století z pohledu obyčejného stromu, který nenápadně stojí u kašny na frenštátském náměstí. Nejobtížnější bylo připravit dostatek podkladů a materiálů pro žáky,“ pokračoval Petr Ondryáš a dodal, že žáci pracovali se zápisy ze školní kroniky, s dobovými články, muzejním časopisem Hlasy a mnoha fotografiemi.
Jak žáci hodnotili svou práci? „Nejtěžší pro ně bylo převyprávět události tak, jak by je mohla vyprávět stará lípa, a čtenáři neměli potřebu knihu po přečtení první stránky odložit. Mezi události z historie, které je zaujaly nejvíc, patřily například odvody na vojnu a lumpárny, které budoucí vojáci prováděli. Žáky také překvapilo uvítání olympijského vítěze Jiřího Rašky na náměstí, kdy zvědaví diváci tehdy byli i v koruně lípy u kašny. Stranou zájmu nezůstala ani přehlídka německé techniky na náměstí v březnu 1939 a návštěva prezidenta T. G. Masaryka v roce 1928. Novou informací pro všechny byly verše Jaroslava Seiferta, které věnoval městu při svých návštěvách. Lípa si je pamatuje dodnes, protože se dochovala fotografie básníka na lavičce přímo pod lípou pamětnicí,“ doplnil Petr Ondryáš.
Tak jako u jiných knih, ani u těchto nemohl chybět křest. Udál se u kašny přímo pod lípou, ještě před křestem si žáci mezi sebou svá dílka vyměnili a každý se stal kmotrem jednoho z nich. „Všichni mladí spisovatelé měli ze svých prvních knížek radost, nakolik se jim povedly, může posoudit každý. Knížky jsou přístupné veřejnosti až do konce dubna ve frenštátské městské knihovně.