I když měla zima až do konce prosince povětšinou klidný průběh, poslední dny ukázaly, že jí ještě zbývají nějaká esa v rukávě. Avšak ani silnější mrazy, které zavládly nejen na Novojičínsku, nezviklaly myslivce v jejich poslání. Krmelce a krmítka jsou již několik týdnů přichystaná na tuto tužší část zimy.

Trend posledních několika let je vůči českým farmářům neúprosný. „Na venkově dochází v současnosti díky dovozům a nezájmu zpracovatelů k likvidaci chovů prasat a skotu. Objemných i jadrných krmiv vhodných pro zvěř je tak nadbytek,“ informoval pověřený pracovník Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha, který dále uvedl, že je mysliveckou morální i zákonnou povinností dodržet péči o zvěř.

Dostatek krmiva se odráží ve vybavenosti jednotlivých krmítek, krmelců i krmelečků. Podle statistiky připadá na každé myslivecké sdružení dvanáct krmelců pro spárkatou zvěř, jako je například jelen, daněk nebo srnec, a několik zásypů pro zvěř pernatou, což může být třeba tetřev, bažant či perlička. Přikrmovací zařízení myslivci v průběhu zimy pravidelně navštěvují alespoň jedenkrát týdně, přičemž dbají, aby v krmelcích byl vždy dostatek kvalitního sena a oves v zásypech pro bažanty i dostatek jadrných krmiv, to znamená plev míchaných s pšenicí. „Přiživuje se na nich i zpěvné ptactvo. Jedná se vlastně o odpad z mlácení obilí. Jsou tam obsaženy i jiné zbytky z rostlin, které se vyskytují běžně v přítomnosti obilí. To mají ti bažanti rádi a přiživují se tím celou zimu,“ prozradil Josef Pavelka, předseda Okresního mysliveckého spolku Nový Jičín. Dalším přilepšením na zimu je kusová sůl, která se klade na slaniska. Ze soli získává zvěř cenné minerály.

Zajíci vyžadují speciální přístup. Nedosáhnou do krmelců a jejich přirozená potrava je hluboko pod sněhem. „Je pro ně nutné instalovat malé krmelečky, naplněné senem nebo otýpky sena přivázané ke keřům,“ rozvedl Šilha. Přidal také radu, jak zajícům v tomto období nabídnout opravdovou pochoutku. „Zajícům rovněž pomůže, když ořežeme větve jabloní a ponecháme je na zemi. Kůra z mladých větví jim velmi chutná,“ poukázal Šilha.

Myslivci uvítají, když jejich úsilí podpoří i návštěvníci lesa. Vycházka do lesa může dětem pomoci v lepším chápání zdejšího ekosystému a možná tak v sobě naleznou i zájem o přírodu.