Hlavně strojírenské či stavební firmy se již dlouhou dobu potýkají s nedostatkem kvalifikovaných řemeslníků. Podle statistik úřadů práce o učně projevují velký zájem. A právě olympiáda technických profesí, kterou zaštiťuje novojičínský úřad práce, podporuje různé učební obory, jako jsou například nástrojář, zámečník, autotronik, obráběč kovů, sváře, truhlář, zedník, tesař, instalatér, obkladač či karosář.

Truhlářem se druhým rokem na Střední škole v Šenově u Nového Jičína učí i Milan Krulich (17 let) z Nového Jičína. „Zvažoval jsem, zda se vyučit zámečníkem, obráběčem kovů a nebo truhlářem. Voňavá práce se dřevem nakonec zvítězila a řemeslo mě baví. O víkendech pracuji v jedné firmě, v místní části města Žilině. Dělám kuchyňské linky. Práce mě baví a jsem domluvený, že po vyučení budu u nich pracovat nastálo,“ prozradil Krulich.

Téměř jisté zaměstnání má do budoucna i Michal Boháč, který se třetím rokem v kopřivnického učiliště zdokonaluje v oboru lakýrník. „Docházím do jedné firmy, kde dělám nástřiky jízdních kol. Baví mě to,“ sdělil Boháč, o kterého projevil zájem Rudolf Odrobiňák z kopřivnické firmy zaměřené na výrobu jízdních kol. „Máme dvě stě zaměstnanců a lakýrníka potřebujeme., která má dvě stě zaměstnanců. Martin k nám chodí na praxi a počítáme s ním. Musí však dobře zvládnou na škole závěrečné zkoušky,“ konstatoval Odrobiňák s tím, že se snaží učně motivovat i finančně. „Při učení dostanou 50 korun na hodinu a stravenky,“ doplnil Odrobiňák.

Nad učebním oborem ještě stále váhá Martin Barma z novojičínské Základní škola Tyršova. „Jsem v osmé třídě a uvažuji nad zámečníkem nebo strojařem. Raději bych se nejprve vyučil a pak se uvidí,“ uvedl Barma.

Neustálý zájem učňů ze strany firem potvrdil i Bohumír Kusý, ředitel Střední školy v Šenov u Nového Jičína. „S naší školou, zaměřenou na strojírenské, stavební a další profese, spolupracuje více než patnáct firem z Novojičínska. Ty učně sponzorují. Dobrý žák si tak v průběhu studií přijde až na dvacet tisíc korun. Rodiče žáka se poté firmě smluvně zaváží, že jejich potomek v dané firmě po vyučení odpracuje tři roky,“ vysvětlil Kusý, podle kterého je zájem žáků devátých tří základních škol o učební obory dlouhodobě nedostatečný.

„Dříve byl velký problém dostat se na maturitní obory, v posledních patnácti letech se to změnilo. Poklesl počet žáků vycházejících ze základních škol, takže ředitelé středních škol berou i žáky, kteří nemají základní předpoklady pro středoškolské studium. Děcka mají na vysvědčení jednu či dvě čtyřky a přesto míří na střední školy. Je to demotivující cesta,“ myslí si ředitel šenovské školy s tím, že poctivé řemeslo se v životě vyplatí daleko více a zůstává žádaným artiklem na trhu práce.

„Pokud má žák na vysvědčení trojky či čtyřky, je lepší, když se nejprve vyučí. Maturitu si může dodělat později v nástavbovém studiu,“ uzavřel Kusý.