V této malebné obci nejsem poprvé, byl jsem tady například na rozsvěcení vánočního stromu nebo na otevření Centra volného času, a také, když v místní poslední dochované roubence skauti slavili výročí.

I tentokrát přijíždím do Albrechtiček ve směru od Studénky. Odstavuji auto u prodejny potravin, abych se vydal pěšky po obci. Na plácku, který může sloužit jako točna autobusu, si prohlížím jakousi betonovou vanu, ve které je kromě různých rostlin také zasazený jehličnan.

Starostka Albrechtiček Eva Tripská.
Těší mě, že se zastavil odliv školních dětí, říká starostka Albrechtiček Tripská

Starostka Albrechtiček Eva Tripská mi později na obecním úřadu sděluje, že to není první jehličnan, který obec v místě zasadila, aby měla v centru vánoční strom. Stromečku se v místě prostě nedaří. „Ale máme krásný strom u školy ve školní zahradě, tak jsme nasvítili ten,“ upozorňuje starostka a dodává, že časem by obec chtěla celý prostor upravit.

Dozvídám se od ní, že obec koupila objekt staré pošty, který je hned pod prodejnou, na okraji zmíněného placu, a obec s ním má poměrně velké plány. „Chtěli bychom, aby tam byla knihovna, klubovna pro seniory a divadelní kroužek, dva byty a také chtěli bychom tam chtěli přemístit sídlo lékaře, který tady dojíždí jednou za čtrnáct dnů. Ten je v současné době v kulturním domě,“ říká Eva Tripská.

V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Když už je řeč o kulturním domě, ten chce obec také rekonstruovat „Vnitřek kulturáku je nevyhovující. Kuchyň je na patře, takže, když jsou nějaké oslavy, tak je to dost komplikované. I proto to není moc nevyužívané. Je tam teď ještě knihovna a doktor, které chceme přemístit do té bývalé pošty. V kulturáku bychom kuchyň udělali v přízemí, což by bylo logičtější,“ nastínila starostka Albrechtiček a hned dodala, že obě akce budou dosti velké investice.

V centru obce za obecním úřadem je pěkné výletiště, vedle něj dokonce minigolfové hřiště. Vedle výletiště je obecní hospoda, z druhé strany obecní úřad. Starostka Albrechtiček mě informuje, že když Albrechtičky pořádají Den obce, jednou je to právě na výletišti, poté za Sokolovnou v areálu hřiště pro národní házenou. A tak se to střídá. Napadá mě, že jsem tady nikde nespatřil fotbalové hřiště. Starostka mi dává za pravdu. Fotbal se v Albrechtičkách totiž nehraje. Stejně jako v sousední Studénce nebo v nedalekém Pustějově tady vsadili na národní házenou. Ta zde funguje pod TJ Sokol.

Slavil osmdesátku. Loni v říjnu oslavil Arnošt Raník osmdesát let.
Arnošt Raník: Domácí titul byla událost, světový mi těsně unikl

Kromě Sokola a skautů jsou v Albrechtičkách aktivní také rybáři, hasiči, včelaři, maminky, které mají klub Sova a nově klub seniorů a divadelní kroužek. Poslední dva spolky to neměly snadné. Sotva trochu rozjely činnost, přerušila jim ji „covidová epidemie“. Oba spolky v současné době „fungují“ v objektu turistické ubytovny.

Když k ní později kráčím směrem od kostela s Evou Žižkovou, která divadelní kroužek vede, dozvídám se že kopci, do nějž stoupáme se říká Barvičák, což může být odvozenina od jména Barvík, které se v Albrechtičkách hojně vyskytuje. Cestě pod kostelem se prý kdysi běžně, a dnes ještě stále, říkalo a říká posraná. „Tady kdysi vodili krávy a býky. To ještě v době kdy tady nic nebylo. Od těch krav to bylo samé lejno, tak se tady říkávalo po posrané. A je to dodnes. Když se to řekne, tak každý ví, kde to je,“ vysvětluje mi Eva Mužná.

Skotnice nabízí mnoho míst k posezení i k relaxaci.
Je libo příjemné posezení? Skotnice nabízí mnoho pěkných míst

Albrechtičky jsou poměrně malá obec, ale s významnými stopami historie. Působili tady dědeček a strýc Leoše Janáčka, u kostela jsou náhrobky a hrobka Vetterů z Lilie, významného rodu, který vlastnil například panství Nová Horka. Kdo nemusí historii, může se projít několika místními uličkami, kde, jako by se zastavil čas, zajít si na motokáry nebo k rybníkům. Fojtův rybník byl kdysi známý tím, že se na něm pořádaly neckyády. Dnes už tam jsou jen rybáři. Ale procházka k němu nebo okolo dalších rybníků je kouzelná.

Základní šklou v Albrechtičkách spoluzakládal děda Leoše Janáčka Jiří Janáček.Základní šklou v Albrechtičkách spoluzakládal děda Leoše Janáčka Jiří Janáček.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Janáčkův dědeček stál u založení školy

Pamětní deska na budově základní školy v Albrechtičkách nese jména Jiřího Janáčka a Vincence Janáčka, dědy a strýce slavného spisovatele, kteří ve škole v Albrechtičkách působili. Jiří Janáček, jenž se narodil v roce 1778 byl zakladatelem učitelské tradice, věnoval i hudbě, zahradnictví a knihařství.

Jako učitel nastoupil v Albrechtičkách v roce 1799. Zasloužil se o postavení nové místní školy, založil školní zahradu a ovocnou štěpnici, ze které prodával stromky nejen místním, ale i do širokého okolí. Byl také spolustavitelem varhan pro místní kostel. Vincenc Janáček v roce 1837 nastoupil jako výpomocný učitel u svého otce v Albrechtičkách a učil zde dlouhých 49 let. Vincenc Janáček a jeho žena Rozálie byli za kmotry Leoši Janáčkovi v nedalekých Hukvaldech, ale jejich další styky s ním byly minimální.

V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Ve škole učili i předci Leoše Janáčka

Škola v Albrechtičkách má velmi dlouhou historii a pokud člověk má možnost a projde si budovu, tak uvidí, jak se měnila a rostla. Ředitelka Základní školy a Mateřské školy Albrechtičky Hana Růžová upřesňuje, že první zápis v kronice je datován v roce 1787 a prvním učitelem byl pan Jurášek z Klimkovic. „Na naší škole učil také pan Jiří Janáček, dědeček skladatele Leoše Janáčka,“ dodává Hana Růžová.

V budově číslo popisné 71 se nyní nachází škola malotřídní škola a také jedno oddělení mateřské školy - Žabky, které navštěvují předškoláci. Mateřská škola má svou samostatnou budovu a v ní je oddělení Soviček. Mateřskou školu navštěvuje celkem čtyřicet dětí, základní školu v letošním školním roce jedenáct. Při z základní škole pracuje denně do 15.30 hodin školní družina. „Ve spolupráci se ZUŠ Studénka se každé úterý v naší škole vyučuje hra na hudební nástroje,“ doplňuje ředitelka Hana Růžová a dodává, že zřizovatelem školy je obec.

Kostel sv. Jana Křtitele je chloubou Velkých Albrechtic.
Velké Albrechtice mají trápení s Bílovkou a slibné plány do budoucna

„Finanční prostředky ze Šablon II a III, přesněji projektu pod názvem Učíme se pro radost, využíváme na podporu aktivit mimo školu, komunitních setkání, výpravami za poznáním a také akcemi, které se uskutečňují ve spolupráci s rodiči,“ pokračuje Hana Růžová s tím, že velký význam při výuce mají projektové dny. Škole se v rámci projektu podařilo doplnit počítačové vybavení, logické a strategické hry nebo nové knížky do knihovny.

Školáci se v průběhu roku účastní řady akcí. Mezi dětmi i rodiči jsou oblíbená společná setkání, jako například Sportovní den v červnu nebo dílna Dýňování v říjnu. V létě škola organizovala příměstský letní tábor a v září školu v přírodě na Kružberku.

V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

„Výuka v naší škole je postavená na individuálních potřebách dětí – v současnosti si ji vzhledem k počtu dětí můžeme dovolit. Hodně využíváme projektová vyučování, besedy s odborníky, exkurze – prostě s námi škola není nuda. Anglický jazyk se učí od 1. třídy a učí ji rodilý mluvčí. Víme, že jsme malá škola, ale právě to vnímáme jako výhodu a jsme na svou školu moc pyšní. Moc si vážíme podpory a spolupráce ze strany rodičů a také zřizovatele – obce Albrechtičky,“ uzavírá ředitelka Hana Růžová.

Mimochodem, obec Albrechtičky vydala u příležitosti výročí 600 let od první písemné zmínky o Albrechtičkách knihu, která je nejstarší kronikou obce. Knihu pro vydání připravil Milan Myška se spolupracovníky Jiřím Sehnalem a Petrem Hlaváčkem.

V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Kněze odsoudili komunisté na deset let

Deset let odseděl v komunistických lágrech kněz Antonín Huvar, jenže se narodil v roce 1922 v Albrechtičkách. Důvodem bylo, že po Únoru 1948 se angažoval v letákových akcích, které zesměšňovaly nový režim, aktivně podporoval skauting a vystupoval ve svých kázáních proti praktikám komunistů.

Jistebník, to jsou nejen rybníky, sochy a Galerijní ulice. Obec toho může nabídnout více.
Jistebník není jen Galerijní ulice, tradici zde má i hudba

V září 1948 ho zatkli, umístili do vazby ve Zlíně, odkud ho převezli do Uherského Hradiště. Tam se na jeho vyšetřování podílel i Alois Grebeníček, otec bývalého komunistického poslance. Antonín Huvar prošel několika lágry, na Borech sdílel byl v celel generálem Heliodorem Píkou, odsouzeným k smrti ve vykonstruovaném procesu. V roce 1967 nastoupil jako farář do Fulneku, v důchodu bydlel ve Vražném a vypomáhal v místní farnosti. Zemřel v září 2009 v nemocnici v Novém Jičíně.

Z historie Albrechtiček

Obec Albrechtičky patří k nejstarším v okolí. Dobu jejího založení přesně neznáme, ale podle historických pramenů existovala již v polovině 14. století, když nad celým okolím vládl mocný rod pánů z Kravař. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1408. Podle listiny z Helfštýna připadly Albrechczicze, po oddělení od Kravařska, hradu Štramberku. Tam patřily až do roku 1437.

Albrechtičky.Albrechtičky.Zdroj: archiv obceV této sedmdesátileté době měla obec dobré i zlé pány, třeba Viléma Puklice z Pobořic, který z ní učinil loupežnické doupě. Loupil se svým druhem Žickem na silnicích, zajímali pocestné, odváděli je na hrad a pak za ně požadovali značné výkupné.

Albreczicze se roku 1437 staly biskupským manským statkem a dvůr v Nelhubli náležel k tomuto statku. Roku 1481, zřejmě po vymření rodu z Kravař, králové Matyáš a Vladislav prodali Štramberk i s příslušnými obcemi (Ženklava, Rybí, Libhošť, Veřovice, Mořkov, Hodslavice, Rokle, Životice, Žilina, Bludovice, část Závišic, biskupský manský statek Skorotín a Albrechczicze, Velký Mošnov, Mošnovice a dvůr v Nelhubli - to je dnešní Nová Horka) bratrům Potázovi, Dobešovi a Benešovi z Boskovic. Ti jej ale ještě téhož roku prodali vladykovi Benešovi z Hustopeč.

Po něm připadl Štramberk Lackovi z Hustopeč, který daroval obci „úmrtné“ právo. Od Lacka z Hustopeč koupil v roce 1523 štramberské panství spolu s lénem Nová Horka Bernard ze Žerotína. Tím bylo léno počítáno k Fulneckému dominiu.

V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V polovině 16. století se statek Nová Horka osamostatnil a zdědila jej Anna Marie Cetrysová z Kynšperka, po svém otci Oldřichu Cetrysovi. První šlechtic, který se na tomto novém sídle uvádí od roku 1590, byl Jan Sedlnický z Choltic. Jádro původního statku, tvořeného dvorem v Nové Horce, Skorotínem, Mošnovem a Albrechtičkami, bylo pak udíleno jako biskupské léno až do zániku feudalismu a lenní soustavy olomouckých biskupů v 60. letech 19. století. Tak patřily Albrechczicze v průběhu několika staletí nejprve ve 13. století hradu Jičínskému, v 15. století hradu Šramberskému a pak vladykovi Benešovi z Hustopeč. Od 16. století připadly nově zřízenému panskému sídlu v Nelhubli - Nové Horce.

Albrechtičky jako zemědělská obec byly zaměřeny již od dávné minulosti na chov plemenného hovězího dobytka, chov koní, vepřů a drůbeže. Samotná obec Albrechtičky, bez Nové Horky, měla až do roku 1918 celkem 390 ha veškeré katastrální plochy.

Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.
Heřmánky jsou poklidná obec s nebezpečnou silnicí

Ve středověku patřila obec k nejzámožnějším v okolí. Příčinou byly louky při Odře od Petřvaldské hranice až po Bartošovskou. To jí umožnilo chovat mnoho koňského, hovězího a černého dobytka. Měla svůj obecní lán, z jehož příjmů se platily všechny obecní výlohy. Blahobyt se však v nešťastné Třicetileté válce změnil. Mnozí, kdo nechtěli zapřít svoji víru, raději opustili svůj statek a utekli do ciziny. Mnozí drancováním přišli na mizinu. Největší ránu utrpěla obec tím, že farní role byla zabrána od vrchnosti a dána do cizích rukou. Už nebylo možné faru obnovit a obec byla přifařena nejprve do Bartošovic a později do Sedlnice, která se mezitím poněmčila.

Národní vědomí však Albrechtičky neztratily. Větším dílem se všechny okolní vesnice poněmčily, jen Albrechczicze tu stály jako nárožní kámen, na kterém se všechny poněmčovací vlny rozbíjely. Takto obec živořila celé 17. století. V roce 1660 koupili panství Nelhubelské hrabata z Vetterů z Lilie, kteří byli také posledními majiteli až do roku 1945. Karel z Vetterů roku 1777 vystavět novou věž kostela a také nechal při svém novém zámku v Nelhubli vystavět kapli, kde si vydržoval kněze.

V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Na konci druhé světové války byly Albrechtičky přímým svědkem dělostřelecké bitvy mezi německou a tehdejší sovětskou armádou. Osvobozeny byly 3. května 1945.

Deset let po válce, v roce 1955, se začalo s výstavbou nového ostravského letiště na katastrech obcí Albrechtičky, Mošnov, Harty, Petřvaldík a Sedlnice a tím nastaly velké hospodářské změny. Albrechtičky přišly o zhruba dvě stovky hektarů orné půdy. Zemědělský ráz si ale zachovaly prakticky až do moderní doby.

V roce 1977 byla obec administrativní cestou integrována pod Studénku, od které se zase osamostatnila po sametové revoluci v roce 1989. Dnes žije v Albrechtičkách 704 obyvatel.

V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.V Albrechtičkách je možné vychutnat si kouzlo uliček i krásy přírody v okolí rybníků.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Zajímavost

Obec je v přímé blízkosti Letiště Leoše Janáčka (Mošnov). Dojít můžete přímo k plotu letištní plochy. Přestože letiště není lety příliš vytíženo, díky velikosti vzletové dráhy zde občas přistávají velké typy dopravních letadel. Taková událost obvykle přiláká „k plotu“ řadu leteckých fanoušků. Stejně jako každoroční zářijové Dny Nato.

Zdroj: www.albrechticky.cz

V jediné dochované dřevěnici v Albrechtičkách je informační centrum a muzeum.V jediné dochované dřevěnici v Albrechtičkách je informační centrum a muzeum.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Roubený dům – Muzeum obce

Muzeum obce Albrechtičky se nachází v roubeném domě postaveném v roce 1865, který byl za podpory Moravskoslezského kraje a Programu obnovy venkova zrekonstruován v letech 2001 – 2004. V muzeu se lze seznámit s historií obce, způsobem života a kulturními tradicemi obce v minulých stoletích.