Informaci o tom, že se na zámku v Lešné u Valašského Meziříčí nachází díly formy na sochu Radegasta, dostala frenštátská radnice z Muzea Valašsko zhruba před dvěma týdny. „Ptali se nás, zda jako město máme zájem, tak jsme neváhali. Domnívám se, že se jedná o unikátní záležitost,“ uvedl Marián Žárský, ředitel Městského kulturního střediska ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Odlitky našli na zámku v Lešné

Armované sádrové odlitky na formu, v níž se pravděpodobně dá odlít přesná kopie sochy Radegasta, měli na zámku v Lešné uložené zhruba třicet let. „Já jsem je vlastně zdědila. Přišli jsme na ně, když jsme tam prováděli nějaké práce,“ sdělila Hana Jabůrková, historička z Muzea Valašsko. Odkud se na zámku sádrové díly zpevněné kovovými pruty vzaly, ale netuší stejně jako ostatní současní pracovníci Muzea Valašsko. „To tu bylo převezeno z nějakého jiného našeho zařízení. Taky jsem už po tom pátrala, kde se to tady mohlo vzít, ale moc jsem toho nezjistila. Nejprve jsem měla informaci, že to bylo v kostele svaté Trojice, jenomže pak mi řekla paní, která v Lešné pracuje již dlouhou dobu, že to snad bylo převezeno ze zámku Kinských ve Valašském Meziříčí, když se tam dělala rekonstrukce,“ pokračovala pracovnice muzea a dodala, že se ještě pokusí nějaké informace sehnat.

Přivezli nejen formu ale i další fragmenty

Žárský společně s dalšími pomocníky uprostřed tohoto týdně pečlivě zabalené díly převezl do Frenštátu pod Radhoštěm. Bylo jich tolik, že dodávkový vůz musel jet nadvakrát. „Netušíme, co to je, ale dá se z toho sestavit forma, ve které by se dala odlít celá socha,“ poznamenal Žárský. Kromě velkých dílů přivezli i řadu dalších fragmentů, které se do formy daly vložit.

O tom, že forma zřejmě byla funkční, svědčily i některé takzvané pozitivy, které přivezli. Například socha kačeny s částí rohu hojnosti, který Poláškův Radegast třímá v pravé ruce a také Radegastova hlava. „Ta má tak sedmdesát, osmdesát kilo,“ pronesl na adresu sádrového odlitku složeného ze tří dílů Žárský, když jej s pomocí kolegů přenášel do skladiště, kde nyní bude vše nějakou dobu uschováno.

Kde bude umístěná forma?

„Muzeum na to zatím nemá místo, takže to uschováme. Kdyby se tu formu podařilo celou poskládat, budeme jednat s muzeem, jestli by se to tam nedalo někam dát. Nevíme, jestli to udělal Polášek, ale pro město to má velký význam už jen proto, že se z toho kdykoliv dá udělat kopie. Zavoláme určitě nějaké odborníky, kteří by nám k tomu mohli říci více,“ naznačil Žárský.

Zhruba třímetrovou sochu pohanského boha úrody Radegasta, stvořil Albín Polášek v roce 1930. Původně byla z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti. Na Radhošti ale špatně odolávala povětrnostním vlivům. Proto dnes originál sochy stojí ve vestibulu radnice ve Frenštátě pod Radhoštěm a na Radhošti stojí žulová kopie sochy.