Do funkce Mazal nastoupil, po působení na bývalém SOU ve Frenštátě, v roce 1988 a setrval až dodnes. Stal se tak jedním z nejdéle sloužících ředitelů na Novojičínsku.

Musel jste za dobu své funkce udělit hodně ředitelských důtek?

Statistiku nemám, ale pravda je, že ředitelské důtky uděluji. V každém pololetí řádově možná do pěti.

Dá se tedy říct, že jste byl přísný ředitel?

Možná jsem byl přísnější učitel než ředitel. Ale pravda je ta, že nemám ve zvyku promíjet nějaké prohřešky. Protože se pak stupňují, tak je nutné to korigovat.

Je práce ředitele náročná?

Ano. Musíte být neustále ve střehu, koncentrovaný na výkon. Zahrnuje jednání s dětmi, učiteli, řešení ekonomických otázek, jednání s institucemi, zajištování všelijakých zakázek, oprav zařízení, budovy… Také je spousta změn v legislativě. Ten záběr je hodně široký. Nestačí si jen myslet, že budu řídit učitele, pedagogický proces nebo vyučování. Tak to zdaleka není.

Kdybyste měl možnost vrátit se v čase, rozhodl byste se jít znovu do této funkce?

To je velmi těžká otázka. V současné době, když už mám něco za sebou a vím, co ta funkce obnáší, tak bych to velmi zvažoval.

Co a proč považujete za svůj největší úspěch?

Největší úspěch je, že se na škole vytvořil docela dobrý kolektiv lidí, kteří mají zájem na tom, aby škola měla ve Frenštátě a případně v okolí velmi dobrý zvuk. A to si myslím, že se docela podařilo a byl bych rád, kdyby se to povedlo udržet.

Co považujete za největší úspěchy školy?

Úspěchy v některých soutěžích. V současné době se podařilo celé řadě žáků umístit se velmi dobře v okresních kolech. Dokonce máme úspěchy i v krajském kole. Velmi úspěšný je třeba časopis Druhé patro.