Autor obrazu Hynek Tekula z Kopřivnice, student Ostravské univerzity, mi prozrazuje, že už má nějaké výtvarně upravené stěny za sebou a rád by udělal další. „Jenže získat plochu pro už jen pro tuto malbu nebylo jednoduché. Před pár lety jsem byl na radnici kvůli výzdobě jedné zastávky, kterou jsem navrhoval. Ale to nedopadlo – důvod už nevím,“ říká Hynek Tekula.

Později svitla naděje. Hynek Tekula se zúčastnil schůzky s dnes už bývalým místostarostou Adamem Hanusem a dalšími lidmi a výsledkem bylo, že by mohl udělat návrhy na ztvárnění více osobností. „Nakonec jsme vybrali tuto stěnu v podchodu radnice a Hanse Ledwinku. Na toto místo jsem dělal i Zdeňka Buriana,“ poznamenává Hynek Tekula a dodává, že street artovou výzdobu má navrženou na celý prostor podchodu včetně sloupů a stropu.

Obraz koncipoval Hynek Tekula tak, aby nepůsobil jen jako klasické graffiti. „Chci, aby to lidem něco řeklo, případně aby se dozvěděli něco, co třeba nevědí. Proto je tam umístěný také QR kód, podle kterého si lidé mohou něco najít ve wikipedii,“ dodává autor, jenž už má na svém kontě asi patnáct až dvacet obrazů. V Kopřivnici například maloval stěnu na tenisových kurtech a také velkou stěnu v Základní škole Emila Zátopka.

Rád mění techniku

Při výrobě street artu mění techniky. „Mám hodně technik, štětce, fixy, něco dělám od ruky, a něco si třeba nasvítím projektorem, načrtnu podle toho, a pak dodělávám sprejem. Teď jsem dělal i air brush,“ pokračuje Hynek Tekula s tím, že na díle v podchodu radnice strávil čistého času okolo šedesáti hodin. Některé informace našel na wikipedii, jiné čerpal z německé knihy, kterou mu půjčil Adam Hanus. „Mám na to pozitivní ohlasy, ale setkal jsem se i s názory, že Ledwinku lidi nemají rádi,“ podotýká Hynek Tekula.

Ve street artu na území Kopřivnice by rád pokračoval. Podle něj je v Kopřivnici mnoho osobností, o nichž by se něco podobného dalo vytvořit. Chtěl bych to nějak do budoucna propojit, ať to má nějakou návaznost a myšlenku, ale ať to není stejné. Mám asi pět návrhů, které jsem dělal na místa, která lidem nejsou tolik na očích. Dělal jsem to jako cashky – aby to lidi spíše museli hledat, aby je to donutilo zajít někam, kde by je nenapadlo, že tam něco takového objeví. Ale uvidím, jestli to vůbec bude pokračovat,“ uzavírá Hynek Tekula.