„Poslední dubnový večer je tradičně zaměřen na pálení čarodějnic. A teď má být v několika následujících dnech pěkné a slunečné počasí bez srážek. Loni a předloni sice žádný požár v souvislosti s pálením čarodějnic v Moravskoslezském kraji hasičům nikdo neohlásil, hasičské jednotky ale musely vyjet k několika požárům travin, odpadu či pořezaných větví stromů. Každá aktivita, která souvisí s ohněm, je svým způsobem nebezpečná a riskantní. Platí to i o požárech, které by mohly způsobit za neobvykle teplého a suchého počasí právě ohně přichystané ‚pouze na čarodějnice'," vysvětluje mluvčí moravskoslezských hasičů Petr Kůdela.

Takové akce podle zkušeností hasičů bývají spojeny, pokud organizátory nejsou přísně řízeny, i s vyhazováním hořících kusů větví, tyčí a jiného dřeva do vzduchu, někdy s petardami, o nalévání alkoholických nápojů k uvolněnější atmosféře ani nemluvě. Požáry i popálení osob přitom může způsobit i obyčejná svíčka.

Kde oheň zakládat?

„Hasiči sice nemohou vydávat nějaké zákazy pořádání podobných akcí, ale v této souvislosti je dobré připomenout několik základních rad z oblasti požární ochrany. Při rozdělávání ohně kdekoliv v přírodě či na volném prostranství v žádném případě není vhodné používat vysoce hořlavé látky, například benzin, naftu či líh. V minulosti bylo nejedno vážné zranění způsobeno tím, že se účastníkům oslav nechtěl oheň rozhořet či se jim zdál příliš malý, a proto použili tyto vysoce hořlavé látky. Při přípravách na rozdělávání ohně je nutné si předem rozmyslet umístění ohniště či místa pálení. Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů − ohraničeno kameny a pruhem zbaveným jakýchkoliv hořlavin širokým nejméně jeden metr. Musí být vzdálené minimálně padesát metrů od kraje lesních porostů. V případě stohu je pak nutné dodržet odstup sto metrů," pokračuje mluvčí hasičů.

Která místa jsou pro pálení čarodějnic nevhodná

Jak Petr Kůdela dodává, zcela zakázáno je například rozdělávání ohně ve vysoké suché trávě, na strništi a dalších místech. Pamatujte i na bezpečnou vzdálenost od obytných nebo hospodářských budov (a hořlavých materiálů, třeba hromad palivového dřeva či prken), neboť kvůli odletujícím jiskrám z vysoké vatry hrozí například zapálení střechy, zvláště při letošním extrémně suchém počasí. Pro zajímavost Petr Kůdela v této souvislosti připomíná i nařízení platné z doby císaře Josefa II., kdy bylo povoleno pouze jedno obecní ohniště za vsí v bezpečné vzdálenosti od nejbližšího stavení.

Pozor na nebezpečný vítr

„Při umisťování ohniště je rovněž nutné věnovat pozornost aktuální povětrnostní situaci, tedy jaký je směr a síla větru, zvážit, jaká doba uběhla od posledních dešťových srážek a další. Hranici z polen je potřeba stavět tak, aby byla stabilní a nehrozilo její zhroucení, jinak se mohou plameny rozšířit do okolí a vymknout se kontrole. Při pálení ohňů by měla být vždy přítomna alespoň jedna osoba starší osmnácti let. Rodiče dětí by měli pamatovat na to, že mohou být podle § 78 zákona o požární ochraně postiženi pokutou v případě, že z hlediska požární ochrany zanedbají dohled nad svými ratolestmi," varuje mluvčí moravskoslezských hasičů.

Rizikem spojeným s pálením čarodějnic je zábavní pyrotechnika, která se pro tuto příležitost využívá se stále větší oblibou. Světlice, rachejtle, petardy a další pyrotechnické předměty však mohou být při nesprávném použití velice nebezpečné a mnohdy způsobí nejen požár a majetkové škody, ale i vážná zranění.

k tématu: Mnohde lidé při pálení čarodějnic přeskakují vatry. Tato riskantní zábava může ale podle hasičů způsobit, že se na osobě, která oheň přeskakuje, vznítí část oděvu. „Pokud v tomto případě nemáte po ruce dostatek vody, platí pravidlo ‚zastav se, lehni si a kutálej se'. Pokud hoří oděv, neutíkejte. Při běhu či chůzi se oheň ještě více rozšíří. Je třeba si okamžitě lehnout na zem, obličej si chránit dlaněmi a válet se, dokud plameny neuhasnou. Válením se totiž zamezí přístupu kyslíku potřebného k hoření," vysvětlil Petr Kůdela.