Zajímavostí jistě je, že jde o nejmenší obec v okrese Nový Jičín. K 1. lednu 2021 měly Heřmánky, podle Českého statistického ústavu, pouze 167 obyvatel.

Vjíždím do Heřmánek od Jakubčovic nad Odrou, odstavuji automobil a vydávám se na obchůzku obce. Největší část zástavby je kolem silnice. Projít po této cestě, která je spojnicí mezi Jakubčovicemi nad Odrou a Klokočůvkem, místní části Oder, vyžaduje pořádnou dávku opatrnosti.

Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Cesta je úzká, právě, když jsem zhruba v polovině zástavby, řítí se proti mně kamion. O tom, že by jel stanovenou padesátkou, se dá s úspěchem pochybovat. Marně čekám, že mě obloukem objede, v protisměru mu totiž jede osobní auto. Uhýbám na krajnici, pak ustupuji do trávy, nakonec se sotva držím na břehu příkopu, v němž protéká voda. Nepříjemný zážitek.

Starosta Heřmánek Roman Műnster mi později říká, že si „na obci“ plně uvědomují, jak je silnice přes obec nebezpečná. „Je to jedna z věcí, kterou v současné době řešíme. Od křižovatky vybudujeme chodník až po konce zástavby u hlavní silnice,“ říká mi starosta a dodává, že jeho přáním do budoucna je, aby chodník vedl až k vlakové zastávce.

Ta stojí osamoceně u trati Suchdol nad Odrou – Budišov nad Budišovkou. Milým překvapením jsou poměrně slušný pořádek, sedačky a malá knihovnička. Zastávka je dobrým výchozím bodem pro turisty, kteří míří hlavně k nedalekému poutnímu místu Panna Maria ve skále. Kdo nechce jet vlakem nebo autem, může dojet na kole. Přes Heřmánky totiž vede cyklostezka Střecha Evropy. Nejen po ní, ale i po hlavní silnici každou chvíli projíždějí nějací cyklisté.

Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Cyklostezka vede kolem pily, za níž je most přes řeku Odru a cesta do kopce. Opouštím údolí, ve kterém se Heřmánky rozprostírají a vydávám se ke Švédské skále, místu, kde údajně již v 11. století stál hrádek, který sloužil k ochraně před polským vojskem. Podle pověsti později sehrála tato vyvýšenina významnou roli ve třicetileté válce. Zhruba po dvaceti minutách přicházím k altánu, jenž je na okraji skály a kochám se pohledem do krajiny. Heřmánky a okolí mám jako na dlani.

Po chvilce se vracím na lesní cestu, zřejmě svážnici, a přecházím přes ní ke skále, na které jsou patrné nápisy, jež tam vytesal luboměřský písmák Rudolf Mík. V kameni je poměrně zřetelně vidět datum 26 XII 1958 a podpis Mík.

Vracím se zpět do údolí, cesta okolo pily v jednu chvíli nabízí pěkný pohled na místní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Po chvilce usedám do auta a opouštím obec s poetickým jménem Heřmánky. Švédská skála, která leží nad obcí, stejně jako cyklostezka, určitě stojí za návštěvu.

Heřmánky jsou okrsek

Podobně, jako v jiných obcích, i v Heřmánkách má významné místo Sbor dobrovolných hasičů Heřmánky. V roce 1879 ho založil fojt Josef Hanel, prvním starostou se stal Josef Fadle, který se rovněž stal prvním starostou obce, tehdy se jmenovala Klein Hermsdorf. Za druhé světové války hasiči podléhali německému policejnímu aparátu, po válce, v lednu 1946 byla činnost sboru obnovená. Zakládajících členů bylo šestnáct. V lednu roku 1991 na okrskové schůzi hasičů padl návrh na rozdělení a vytvoření nového okrsku s názvem Heřmánky.

Důvodem byly pomyslný geometrický střed mezi zainteresovanými sbory a také historické stáří sboru. V březnu 1991 na valné hromadě v Heřmánkách došlo k potvrzení nového okrsku Heřmánky, do nějž se přihlásily sbory Heltinov, Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Kamenka, Klokočůvek, Luboměř a Véska. Kamenka později přešla pod Odry.

Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Obec nemá školku ani školu

V Heřmánkách není ani základní škola ani mateřská škola. Pro místní školáky na prvním stupni se tak nabízejí se tak nabízejí školy v Heřmanicích u Oder, v Jakubčovicích nad Odrou, předškoláci mají nejblíže do školek v Jakubčovicích nad Odrou nebo v Kamence, místní části Oder. V historii Heřmánek se ale škola vyskytuje – byla postavená v roce 1869. V té době v obci žilo okolo 200 obyvatel, většina se jich hlásila k německé národnosti.

Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Z historie Heřmánek

Heřmánky.Heřmánky.Zdroj: archiv obceHeřmánky jsou malebnou vesničkou, která se nachází v krásném prostředí Oderských vrchů, na břehu řeky Odry. První písemná zmínka sahá do až do roku 1362. Obec od samotného vzniku, patřila pod Oderské panství, v jehož listinách jsou Heřmánky zmiňovány například v roce 1555. Město Odry tehdy dostalo várečné právo (povolení k vaření piva), se kterým byl také spojen jeho vývoz do okolních vesnic.

V té době dědičná rychta v Heřmánkách patřila Bernardu. Tomáš ze Zvole jej zprostil povinnosti chovat loveckého psa, namísto toho však musel odevzdat každoročně vědro medu. Po Bernardu pak na dědičné fojtství nastoupil Jan Heřmánský, po kterém je zřejmý název obce.

Před třicetiletou válkou Heřmánky a několik dalších vesnic měly poloviční rozsah roboty oproti jiným vsím. To znamenalo, že robotovali pouze 50 dní v roce. Až v 17. století se stala robota neomezená a muselo se robotovat dle rozkazů. Protože po válce došlo k poklesu obyvatelstva, šlechta upravila robotu i na peněžní náhradu, zato robotu přidala větším vsím.

Od prvopočátku obec patřila pod faru v Odrách, přes rok přispívala obec na faráře žitem, ovsem a moukou. Pod faru ve Vésce se dostala až v roce 1781.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie s lidovou výzdobou z roku 1783.Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie s lidovou výzdobou z roku 1783.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V letech 1723 až 1759 byl fojtem Karel Fischer. Když zemřel, nechala jeho žena vybudovat v letech 1781 až 1783 hřbitovní kostel zasvěcený Neposkvrněnému početí Panny Marie a rovněž založila i hřbitov.

V roce 1775 se v obci začlo vyučovat. Učitelem pro tuto obec byl určen Johan Georg Ertel. Samotná škola však byla vystavěna až téměř po sto letech a to v roce 1869. Dokud nebyla škola postavená, vyučovalo se v pronajatých prostorách.

Jakubčovice nad Odrou, které do té doby byly součástí Heřmánek, byly oddělené po roce 1866.

Zřízení železniční trati v roce 1856 na trase Suchdol nad Odrou a Budišov nad Budišovkou, podpořilo zaměstnanost v obci i v okolí, důvodem bylo otevření Hannelova kamenolomu, který dodnes nese název svého majitele.

Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V období první republiky došlo k přejmenování struktury, vznikla obecní rada a obecní zastupitelstvo. Heřmánky byly zařazeny do Sudet v roce 1938 a tím pádem odtrženy od Československé republiky. Po druhé světové válce a odsunu sudetských Němců se absolutně změnila struktura místních obyvatel. Lidé zde byli různě dosidlováni z okolních vesnic, ale i z vnitrozemí.

V roce 1961 se obec připojila k obci Jakubčovice nad Odrou a společně pak v roce 1979 integrovali k Odrám. K osamostatnění obce došlo zase až v roce 1991.

Heřmánky byly malou německou obcí, která se jmenovala Klein Hermsdorf. Českých názvů ale existovalo hned několik. Do roku 1880 se používal název Malé Heřmanice, souběžně pak v letech 1857- 1918 byly užívány názvy Malé Heřmánky a Heřmaničky. Až v roce 1918 se ustanovil jednotný název Heřmánky.

Mezi nejvýznamnější památky obce patří pozdně barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie s lidovou výzdobou z roku 1783. Mezi přírodní zajímavosti patří pramen Jubileum Quelle, dále pak významný strom – Tomčíkův tis.

Zajímavost

Heřmánky jsou rájem pro turisty a cykloturisty. Přes obec vede několik cyklotras č. 503, č. 552. Pěší mají možnost vycházky kolem Švédské skály a břidličného lomu na poutní místo Panna Maria ve Skále v nedalekém Klokočůvku.

Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci. Turisty vyhledávaná je Švédská skála.Heřmánky jsou malebná obec v údolí mezi kopci. Turisty vyhledávaná je Švédská skála.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Švédská skála

Existuje pověst, že na Švédské skále údajně původně stál hrádek, který sloužil k ochraně před polským vojskem v 11. století. Zároveň se historikové domnívají, že tento bod byl pouze hlasný. Když bylo toto území za třicetileté války dobýváno Švédy, schovávali se právě obyvatelé i se svým dobytkem zde v tomto lese na vyhlídce, odkud měli přehled a zároveň byli ukryti. Nakonec se však stala skutečnost taková, že švédští vojáci vypátrali místo úkrytu. Dle pověsti se tam vydal jeden z vojáků, ale lidé jej zahnali do míst, kde se nachází strmá skála. Nic netušící voják, se zřítil ze skály i s koněm. Lidé si uvědomili, jakou nehodu způsobili a pohřbili půl vojáka i s koněm právě na toto místo. Druhou část ostatků si pak Švédové odvezli s sebou do rodné země. Časem zde vybudovali památník, kde nosívali květiny.

Zdroj: www.obec-hermanky.cz