Historický okamžik: dálnice napojena

Bezpečnější, rychlejší, pohodlnější. Taková je od středy cesta z Ostravy, ale i z dalších měst Moravskoslezského kraje směrem do Olomouce, Brna a Prahy.

Po dlouhém čekání, několikerém poklepávání základních kamenů a dalších peripetiích byly totiž slavnostním ceremoniálem otevřeny dva celkem třicetikilometrové úseky dálnice D47 mezi Bělotínem, Hladkými Životicemi a Bílovcem. Jejich zprovoznění napojilo už fungující ostravskou část autostrády na českou dálniční síť.

„Tímto otevřením dvou dálničních úseků se výrazným způsobem mění mapa infrastruktury České republiky. Došlo k propojení Prahy s Ostravou, a to přesto, že část dálnice D1 ještě chybí, protože ji nahrazují rychlostní komunikace,“ vyjádřil se během středečního slavnostního ceremoniálu ministr dopravy Gustav Slámečka.

O tom, že jde vskutku o historický okamžik pro tento region, hovořili i další účastníci zprovoznění dálnice. „Z našeho pohledu jde o hlavní událost tohoto roku. Uvedené stavby mají velký význam nejen pro řidiče mířící do Ostravy a okolí, ale jejich zprovozněním dochází k výrazným dopravním změnám v celém Moravskoslezském kraji,“ podotkl Alfred Brunclík, šéf Ředitelství silnic a dálnic.

„Mohu směle říci, že se dnešní den zapíše do historie našeho kraje. Ostrava a Moravskoslezský kraj jsou konečně napojeny na dálniční síť Evropy. Snad každý občan tohoto regionu netrpělivě čekal na tuto chvíli,“ vyjádřil se v obdobném duchu také moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas.

Jak však dále zdůraznil, nemělo by se nyní zapomínat i na budování dalších důležitých cest pro tento region, jako jsou páteřní komunikace směrem na Opavu a Krnov a také směrem na Slovensko.

Kromě dálničních úseků Bělotín – Hladké Životice a Hladké Životice – Bílovec byla ve středu otevřena také silnice I/57 neboli obchvat Hladkých Životic a odpoledne ještě Severní spoj v Ostravě, který propojil dálnici D47, v době otevření přejmenovanou na D1, s ulicí Mariánskohorskou.

Dálnice je zprůjezdněna, ale s omezením

Zatímco úsek z Bílovce do Hladkých Životic je od středy zprovozněn v plném rozsahu, navazující část pokračující z Hladkých Životic dále do Bělotína je zatím průjezdná jen v polovičním profilu.

„Pravý pás dálnice je v tomto úseku rozdělen na čtyři pruhy – dva v obou směrech. Rychlost je zde snížena na osmdesát kilometrů v hodině. Plně dokončena by tato část dálnice měla být v srpnu příštího roku,“ sdělil Pavel Kremitovský, šéf brněnské pobočky Ředitelství silnic a dálnic.

I přes toto omezení se díky dálnici zkrátí jízda z Bělotína například do Ostravy-Mariánských Hor ze současných 67 minut (přes Frýdek-Místek s využitím R 56) na 41 minut. Od srpna příštího roku to bude dokonce na 36 minut.

Po dálnici do Polska za dva roky

Dálniční propojení Ostravska s dalšími městy České republiky je bezesporu obrovskou událostí. Aby však byla dálnice D47 kompletně hotova, musí se dostavět ještě její poslední úsek z Bohumína směrem k hranici s Polskem, kde se napojí na autostrádu A1. Tento dílek by měl být podle vyjádření Ředitelství silnic a dálnic hotov v červnu roku 2011.

„Doufejme, že i tato poslední část dálnice bude hotova před evropským fotbalovým šampionátem, který se bude v Polsku konat v roce 2012. Je to jeden ze silných motivů. Kdyby řidiči kličkovali při cestě z jednoho státu do druhého někde v Bohumíně, byla by to ostuda,“ podotkl nedávno Miroslav Fabián ze Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje.

Jak se platí na dálnici?

Povinnost pro osobní auta mít dálniční známku platí od středy pouze v úseku dálnice D1 od Lipníku nad Bečvou do Bravantic. Avšak kromě části Bělotín – Hladké Životice, která ještě není otevřena v plném rozsahu.

Další části D1 v takzvaném ostravském úseku, tedy od Bravantic do Bohumína, prozatím zpoplatněny nejsou. Změnit by se to u nich mělo od 1. ledna příštího roku.

Systém mýtného pro kamionovou či autobusovou dopravu platí už nyní na všech zprovozněných úsecích D1, tedy od Lipníku nad Bečvou až do Bohumína. Týká se i průjezdu Ostravou.

Zpoplatnění komunikací upravuje vyhláška Ministerstva dopravy ČR č. 14/2009, resp. její příloha č. 2.

„Kde je nadchod pro zvěř?“

Slavnostní ceremoniál k otevření dvou úseků dálnice D47 provázely i drobné protesty skupinky ekologů. Ti přišli upozornit na to, že v rámci stavby nebyl postaven ekodukt pro migraci savců Moravskou branou z Jeseníků do Beskyd, který požadovalo ministerstvo životního prostředí.

„Na úseku Lipník nad Bečvou – Bělotín, konkrétně u Podhoří u Hranic na Moravě, měl být postaven ekodukt. Podle odborníků je totiž okolní krajina právě v tomto místě nejlépe průchodná. Přes nově postavenou bariéru v podobě dálnice se však vlci nebo rysi nedostanou,“ vyjádřil se Miroslav Kutal z Hnutí Duha.

Alfred Brunclík, šéf Ředitelství silnic a dálnic uznal, že ekodukt zatím postaven nebyl. „Ministerstvo životního prostředí však souhlasilo s tím, že provedeme kompenzační opatření, která jsou rozsáhlá, a jimiž jsme vyhověli ekologickým požadavkům,“ dodal Brunclík. (map)

Zajímavá čísla z dálnice

Plocha vozovek na dálnici D47 zabírá zhruba 2 kilometry čtvereční. To představuje parkoviště pro více než tři sta tisíc osobních aut, což je sedm procent všech aut registrovaných v České republice.

Na osmdesátikilo­metrové dálnici je 145 mostních objektů o celkové délce 16,5 kilometru. Dále pak 14 mimoúrovňových křižovatek a také pětapadesát protihlukových stěn, které jsou v celkové délce 36 kilometrů.

Při stavbě dálnice D47 bylo vykopáno 8,5 milionů tun zeminy. Stejné množství by se vykopalo například při hloubení 72 tisíců standardních bazénů. Na náspy bylo naopak použito 12 milionů tun zeminy.

Zajímavosti: Tunel a most

KLIMKOVICKÝ TUNEL

Jediný na celém úseku dálnice D47 a k tomu druhý nejdelší v rámci celé dálniční sítě České republiky. To jsou jen některé ze zajímavých údajů týkajících se Klimkovického tunelu, dlouhého jeden kilometr. Navržen byl z důvodu ochrany životního prostředí a také kvůli minimalizaci vlivu dálnice na obec Klimkovice a blízké lázně na Hýlově. Unikátní je i z hlediska bezpečnosti díky použitému druhu betonu. Poprvé v České republice zde byl totiž využit takzvaný protipožární beton. Stavba přišla na dvě a půl miliardy korun.

ZAVĚŠENÝ MOST

Svým působivým vzhledem fascinuje zavěšený most přes řeku Odru a Antošovické jezero o délce 606 metrů. Bezmála padesát metrů vysoký pylon drží jeho konstrukci na osmadvaceti vypjatých strunách. Každá z nich je pak složena z lan, kterých je dohromady přes dva tisíce. Jde o druhý most tohoto typu v české dálniční síti. Tento most získal prestižní ocenění Stavba roku i titul Dopravní stavba roku.