Pamětník prvního československého prezidenta Masaryka i tragické nehody záocenáského parníku Titanicu František Pernický, se 3. října tohoto roku dožil sta let. Uznávaný košíkář a neúnavný pracant dnes žije se svou dcerou v rodinném domě, kde je obklopen nádhernou přírodou a milující rodinou.

Pernický se narodil v sousední obci Jasenice roku 1908. Měl devět sourozenců, a tak musel už od útlého věku přispívat na živobytí rodiny. První profesí, které se přiučil byla zedničina. Po čase však odešel pracovat do dolu Zárubek v Ostravě, kde strávil neuvěřitelných devatenáct let. Protože byl manuálně velmi zručný, zaměstnal jej jeho bratr ve vápence v Jesenici.

Nástup komunistického režimu přinesl Pernickému práci dělníka v dřívějších Československých drahách. „To byla těžká práce, na dráze. Hodně jsme se nadřeli,“ vzpomíná ještě dnes jubilant. Mimo dělnické profese vykonával také práci kopáče na odvodnění zemědělských pozemků. „Kopal jsem kanály, stovky metrů,“ doplnil Pernický. Nadání projevil také jako proutkař, při vyhledávání podzemí vody. Pomocí proutku dokázal najít vhodné místo pro vykopání studny.

Neméně známý byl v oblasti pletení proutí. Jeho košíkářské umění znala nejen celá obec, ale i přilehlá města. Počet upletených košíků se od devadesátých let pohybuje kolem stovek, možná i tisíců kusů. Poté co jej dostihl důchodový věk, věnoval se Pernický známým akcím „Z“. Dodnes jsou výsledky jeho neúnavného snažení vidět v Hostašovicích.

Pernický vychoval společně se svou manželkou Boženou pět dětí, tři syny a dvě dcery. Staré úsloví praví, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Bohužel se nevyhnulo ani Pernickým. Krátce po přistěhování do Hostašovic vyhořeli.Po této rodinné katastrofě následovala další. Zemřela Božena Pernická a všichni tři synové.

V dnešní době se stav Pernického natolik zhoršil, že jeho rodina uvažovala o hospitalizaci v nemocnici. „Tatínek už na tom není tak, jako býval dříve. Ve čtvrtek mu nebylo dobře a mysleli jsme, že oslavu nebude možno uspořádat. Ale už je mu zase o trochu lépe,“ uvedla dcera Ludmila, která se svým otcem žije.

Stoletého občana přišli na jeho narozeniny navštívit nejen členové rodiny, ale i starosta obce Antonín Plešek a ředitel Okresní správy sociálního zabezpečení v Novém Jičíně Jaroslav Juřík. Samotná oslava narozenin se nesla v duchu silných emocí. Pernický zarecitoval zpaměti několik veršů oblíbené básně a zazpíval svou nejmilejší písničku. „Doufáme, že nám pan Pernický bude dělat ještě dlouho radost. Patří mezi velmi vážené občany,“ zakončil starosta.