Problematikou a novou koncepcí pohřebiště se zabývali na posledním zasedání zastupitelé Frenštátu pod Radhoštěm. Přitom narazili na problém, kterým jsou vzrostlé stromy v blízkosti hrobů. Situaci komplikuje skutečnost, že hřbitov leží na katastru Tiché, ale Frenštát pod Radhoštěm ho provozuje.

„Jako provozovatel musíme veškeré problémy podchytit a řešit. To, že nám stromy zasahují do hrobových míst, je poměrně velký problém. Pokud je mi známo, tak není velký zájem tyto stromy pokácet, ale pokud strom zasahuje do hrobu, město může vyhlásit zákaz pohřbívání. Je to proto, že strom je stejně tak chráněný jako hrob. Takže pokud by někdo chtěl pohřbívat do hrobu, za který přitom platí, musel by přesekat kořeny. Tím pádem by ale došlo k poškození stromu a správci hřbitova by hrozila sankce od Tiché," nastínil problematiku právník města Jan Šádek.

ZÁKAZEM POHŘBÍVÁNÍ BUDE MĚSTO Z OBLIGA

„Pokud město zakáže pohřbívat v místech, kde jsou u hrobů stromy, město se vyviní z toho, že to někdo poruší, přeseká kořeny a bude pohřbívat i přesto," doplnil Jan Šádek s tím, že ale plně chápe i nájemce hrobových míst, která mohou kořeny stromů ničit.

Právník města poté doporučil, aby zastupitelé učinili nějaké rozhodnutí. Buď schválí pokácení stromů, nebo vydají zákaz pohřbívat do 69 hrobových míst. „Je to poměrně citlivá záležitost," poznamenal Jan Šádek.

Proti jakémukoliv kácení vystoupil zastupitel Karel Míček. „I za cenu, že do sedmdesáti hrobů se nebude pohřbívat. Je to větrná hůrka, každý strom se tam hodí," vysvětlil svůj postoj Karel Míček, na nějž reagovala starostka Frenštátu pod Radhoštěm tím, že za pokácené stromy by byla náhradní výsadba.

Zastupitele Vladimíra Vondráčka zajímalo, zda není možné 69 hrobů přesunout na jiné místo. „Sanování těch devětašedesáti míst možné je, ale nelze přesunout celý hrob, rám, náhrobek a další. Pro ty majitele to je finanční ztráta a můžeme čekat, že budou chtít po městu finanční satisfakci," uvedl právník města Jan Šádek.

Místostarosta Pavel Mička navrhnul, aby se město před jakýmkoliv konečným rozhodnutím ještě poradilo s odborníky. Zastupitel Alois Jaroš se poté podivoval nad daným problémem. Řekl, že jezdí do Prahy za příbuznými a není mu jasné, jak tedy fungují hřbitovy například na Olšanech nebo v Ďáblicích kde je hustá pokrytí stromy. „Jak to řeší tam?," tázal se Alois Jaroš, načež se mu dostalo odpovědi, že v Praze už na jednom hřbitově zakázali kvůli kořenům stromů do některých hrobů pohřbívat.

STROMY JSOU ZDRAVÉ, ZATÍM SE KÁCET NEBUDE

Podle vedoucí odboru životního prostředí Evy Spurné jsou stromy, které na hřbitově obešla zdravé a mohou tam být další dvě i tři desítky let. „Je tam návrh rekonstrukce zeleně. Něco se začalo kácet, ale byla obrovská nevole obyvatel. Teď neustále řešíme, že jsou problémy s pohřbíváním do hrobů pod stromy. Po naší obchůzce jsme konstatovaly, že se může stát, že některé stromy svými kořeny poškodí nebo zasáhnou nějaké hroby, ale jestli jsou kořeny v hrobu, nevíme, dokud se hrob neodkryje. Je velký předpoklad, že ty velké kotvící kořeny ty hroby obejdou. Nemohu zodpovědně říci, že ty kořeny zasahují do hrobů," uvedla Eva Spurná

Více zastupitelů se posléze přiklonilo k tomu, že by si město mělo nechat poradit od odborníka a teprve poté by mělo vyslovit nějaký ortel. Právník Šádek ale upozornil, že nějaké rozhodnutí v této věci by zastupitelé měli učinit již nyní. Zastupitelé tak vzali na vědomí současný stav na pohřebišti a neschválili kácení vzrostlých dřevin.