Klub vodních sportů Kopřivnice pořádá tyto hry již několik let. „Myslím, že se jedná už o pátý nebo šestý ročník Her bez hranic, ale nyní vyjímečně na okresní úrovni. Jsou tady školy z Nového Jičína i z Frenštátu pod Radhoštěm,“ potvrdil jednatel Klubu vodních sportů Kopřivnice Mojmír Axman.

Zařádit si ve vodě přijeli nejen svěřenci Základní a Mateřské školy Motýlek pro tělesně a mentálně postižené děti, ale i žáci Základní školy Tyršovy z Frenštátu pod Radhoštěm, základní a mateřská škola speciální z Nového Jičína a ku pomoci zde byli i členové klubu. „Děti z kopřivnického centra tady dojíždí pravidelně celý rok, pořádáme také školení cvičitelů. Jakýkoli pobyt na bazéně je pro ty děti příjemný,“ přiznal Axman.

A podle reakcí soutěžících to bylo patřičně poznat. Soutěžilo se ve čtyřech barevně rozlišených družstvech. Děti z kopřivnického centra Motýlek a děti se speciálními potřebami byly rozděleny mezi žáky frenštátské základní školy a členy klubu. Handicapované děti a děti speciálních škol tak mohly poznat nové kamarády a naopak, žáci z Frenštátu pod Radhoštěm si vyzkoušeli, jaké to je se alespoň na chvíli starat o ty druhé. „Pro naše děti to namená, že se konečně mohou spřátelit i s normálními dětmi. Jedná se vlastně o způsob integrace zdravých a postižených.

Handicapovaní by se hrozně chtěli kamarádit, ale nemohou, pořád je tam nějaká ta bariéra a takhle ji chceme odbourávat,“ sdělila učitelka centra Motýlek Dagmar Šedá a dodala, že každým rokem je program zábavnější. Žáci si za tu dobu, po kterou jsou hry pořádány, našli své chráněnce a sami se k nim hlásí. „Naše děti si je pamatují a pak je například zdraví na ulici a oni jim zase odpovídají, takže oni vidí, že mají kamarády mezi normálními dětmi a dělá jim to radost,“ dopnila Šedá.

Ačkoli se jednalo o soutěž, hlavní byla relaxace a zábava. Právě tu si děti učili asi nejvíc. „Opravdu jde vidět, že je to moc baví, jsou veselí a pořád se smějí,“ sdělila členka klubu vodních sportů Eliška, která pomáhala své handicapované kolegyni. Některé soutěžící organizátoři pomalu ani nemohli vyhnat z vody, ale nakonec vše dopadlo zdárně a děti se rozjely nazpět do svých domovů. Podle organizátorů není důležité, kdo vyhrál, ale že se všichni dobře bavili, v tomto duchu byla taky připravená ocenění v podobě dortů.