Kliknutím zvětšíte„Lidem se to líbilo, protože jsem je učila nejen jak se na koních sedí, jezdí, jak se drží otěže nebo jak se hřebelcuje, ale učila jsem je vnímat koně jako živé bytosti. Lidí jezdilo stále více a areál, kde jsem měla koně a poníka, už nestačil, tak jsem hledala jiné místo,“ naznačuje Sabina Poukarová počátky vzniku Střediska ekologické výchovy Jarošův statek.
Usedlost z roku 1836 kdysi patřila k zámku, před rokem 1989 budovy a pozemky užíval Státní statek Bílovec. Když skončil, nikdo se o areál moc nestaral. Dnes jsou nemovitosti v soukromém vlastnictví, středisko je tam v nájmu. „Když jsem statek náhodou objevila, bylo to dost neutěšené místo, vlastně to byla skládka stavebního materiálu a odložených věcí. Začali jsme uklízet nepořádek, vyřezávat třicet let staré nálety a dělali jsme první boxy pro koně. To bylo zhruba před deseti lety. Postupně jsme začali provozovat aktivity pro děti a díky velkému zájmu jsme je dále rozšiřovali.“ pokračuje Poukarová.
Zakladatelka a ředitelka střediska zdůrazňuje, že odmala má ráda přírodu a vnímá skutečnost, že čím je technický pokrok vyspělejší a životní styl více hektický, tím více jsou mnozí lidé odtrženi od přírody. „Člověk přestává vnímat, že je součástí přírody, kterou jako lidstvo devastujeme. Místo toho, aby své výjimečné schopnosti využil k sjednocení a ochraně všeho živého a ke zkvalitnění života na Zemi pro všechny, má tendenci si podmaňovat zvířata, drancovat přírodu a využívat vše jen pro svůj prospěch. Naší hlavní myšlenkou je, aby hlavně děti, které se teprve učí a zažívají si hodnoty, měly možnost kontaktu s živou přírodou, ať už to jsou stromy nebo rostliny nebo zvířata. Aby se naučily respektu a lásce k ostatním tvorům a součástem přírody a aby měly pěkný vztah i k sobě navzájem,“ přibližuje Sabina Poukarová hlavní poslání střediska.
Dodává, že lidé z přírody stále berou, ale nedávají jí nic nazpět. I když to člověk často dělá nevědomky a neuvědomuje si, že svým chováním škodí nejen přírodě, ale i sobě.
„Proto jsme vznikli a věnujeme se aktivitám pro děti. Jezdí k nám hlavně děti z mateřských škol a prvních stupňů základních škol. Děti si mohou vyzkoušet přímý kontakt se zvířaty. Rozdělíme je do menších skupinek a pod dohledem lektora mohou například přijít k poníkovi, pohladit si ho, vyčistit mu srst, vykartáčovat hřívu… Dostanou se do interakce, kdy vidí, jak zvířata reagují a učí se s nimi komunikovat,“ vysvětluje Sabina Poukarová.
Jarošův statek ve Studénce.
Ve středisku mají koně, poníky, oslíka, králíky, ovečky. Zvířata využívají nejen při výukových programech, ale také při individuálních i skupinových terapiích, které jsou schopni zaměřit na určité druhy postižení.
Hlavními návštěvníky jsou ale děti. „Na farmě mají možnost nenásilným způsobem porozumět tomu, co zvířata potřebují ke spokojenému životu a co mají rády. V praxi se mohou přesvědčit, jak vypadá kopýtko sudokopytníka nebo lichokopytníka. Mají možnost projít si naučné stezky, interaktivní formou mohou na některé souvislosti přijít sami. Hlavně, jsou venku, na vzduchu, v pohybu, obklopeni zelení, zpívají tady ptáci. Každé roční období je jiné a děti mají možnost pozorovat, jak se příroda a zvířata proměňují,“ poznamenává Sabina Poukarová.
Upozorňuje, že farma funguje i o víkendech, kdy bývají akce pro veřejnost a pravidelné kroužky pro děti. Nejmenší děti už od dvou let zažívají první kontakt se zvířaty, starší děti se učí koníka nejen vykartáčovat a jezdit na něm, ale pomáhají s krmením, s vyklízením bobků, i s jednoduššími činnostmi na statku a s péčí o ostatní zvířata. Při tom se mnoho věcí dozvědí.
Zásadou střediska je dodržení welfare zvířat. „Pokud se na jejich pohodu dbá, pak zvířata práce s člověkem baví a jsou při aktivitách vstřícná. Snažíme se, aby u nás byla všechna zvířata šťastná a měla radost ze života i s kontaktu s lidmi. Děti to vnímají a učí se pěknému chování k nim Pro zvířata i pro děti je to obohacující,“ uzavírá Sabina Poukarová.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
