Zastupitelé museli také čelit otázce jednoho z obyvatel, proč nebylo rozhlasem či sirénou hlášeno nebezpečí. Starosta obce Tomáš Machýček však důrazně vystoupil proti tomuto nařčení. „To není pravda, protože ještě před příchodem této vody, ještě když pod mostem bylo pod ryskou, bylo třikrát hlášeno v rozhlase a přímo stav ohrožení. Nic jiného se nehlásilo. Jenom stav ohrožení, žádný první, druhý stupeň, přímo se šlo do ohrožení,“ oponoval Machýček. Ten také připomněl, že v okamžiku, kdy se zjistilo, jaká voda se valí do obce, rozjeli se místostarosta Libor Macháč s Karlem Staňkem na dvě strany, aby zjistili, odkud voda jde. „Ani jeden z těchto lidí se už na úřad nedostali. Respektive Karel nějakým způsobem doplaval,“ dodal jedním dechem starosta.
Obyvatelé však namítli, že rozhlas nejde v některých částech obce slyšet vůbec či jen obtížně. „U nás tam nejde nic slyšet. Já jsem byl doma a o povodni jsem se dozvěděl, když z hajzlu vyletěla vlna vody. Když už byla panika a dostali jsme se nahoru, otevřel jsem velux, zavolal na souseda a tam jsem až slyšel rozhlas. Ale to bylo, když už u nás byly tři metry vody. Jestli má někdo plastová okna, tak to neuslyší,“ kontroval muž. Na to mu Machýček odpověděl, že o kvalitě rozhlasu by se dalo diskutovat, ale že by se nehlásilo, to popírá.
Na přetřes přišla také otázka sirén, tedy proč byl použit rozhlas a ne sirény. „Povodeň přišla opravdu rychle. Bylo to momentální rozhodnutí,“ vysvětlil starosta.
Slyšitelnost a kvalita rozhlasu pak byla znovu prodiskutována zastupiteli. Karel Glogar, člen zastupitelstva obce, navrhl zlepšit celkový systém varování. Machýček reagoval tím, že by tento systém měl být napojen na krizová centra. Zastupitelé na závěr uložili radě obce, připravit návrh na zlepšení varovného systému.
