Jezdci přijíždějí ke starému hřbitovu tam se seřadí a za zpěvu písně „Aleluja, zdráv buď náš milý Spasiteli“ objíždějí kostel. Začíná další Jízda kolem osení.

Kvůli opatřením spojeným s nákazou covid-19 letos jedou „rajtaři“ zkrácenou verzi, podobně jako loni, kdy jejich akce byla hodně utajená. „To jsme jeli ve čtyřech a nikomu jsme neřekli, že pojedeme. Letos jsem těm, kteří se ptali, jestli jedeme, odpovídal, že možná,“ říká pro Deník Václav David, jenž jezdí déle než půlstoletí, většinou jako Kruzvater – Křížový otec. Loni a letos už převzal jeho roli jeho syn Jan David. Václav David poznamenává, že loni měli problém celou jízdu uzpívat, neboť kvůli opatřením nemohli jít muzikanti. Proto jich letos jede šest.

Běžně Jízda kolem osení pokračuje od kostela přes pole a potom až na Nové Dvory, které jsou místní částí Bílovce. Odtud jezdci sjíždějí zpět do Lukavce, projíždějí jeho uličkami, zpívají zmíněnou píseň a také píseň „Vstal z mrtvých“ a zvěstují tak zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jedná se o prastarý zvyk, který se téměř v původní podobě udržel v České republice už jen v Lukavci u Fulneku a nepřerušil ho ani komunistický režim. Podobnou tradici udržují už jen Lužičtí Srbové v Německu.

Jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku, 4. dubna 2021.Jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku, 4. dubna 2021.Zdroj: Deník/Lukáš Ston

V Lukavci se v jiných letech jezdilo až v pravé poledne. Kvůli „proticovidovým“ opatřením jezdci loni i letos vyjížděli už v šest hodin. „Je to kvůli tomu, aby se kvůli nám neshromažďovali v uličkách lidi. Tak brzy ráno jich ještě většina bude spát,“ vysvětluje Václav David. Stejně jako loni, i letos lukavečtí jezdci zakončují zhruba po hodině svou jízdu u památníku obětem v 1. světové válce.

Jízda kolem osení v Lukavci u Fulneku byla v roce 2017 zapsaná jako první na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Moravskoslezského kraje.