VIDEO: Třeba i na kvas... Desítky lidí se sešly v Jistebníku k ovocné výsadbě

Starostka Jistebníku Šárka Storzerová na místě pro Deník uvedla, že akci, stejně jako tu loňskou listopadovou, organizovala obec, která na ni získala dotaci z Ministerstva životního prostředí. Letos to bylo 248 tisíc korun.

„Jsem ráda, že i přes nejisté počasí a chladno, přišlo hodně lidí. Jsou tady rodiny s dětmi, školáci, myslivci, zahrádkáři, chovatelé, zkrátka všechny místní spolky tady mají své zastoupení, a jsou tady i členové dechového orchestru, kteří mají odpoledne koncert v kulturním domě,“ vypočetla Šárka Storzerová a dodala, že až stromy a keře začnou plodit, lidé si budou moci chodit natrhat ovoce třeba na pálenku.

VIDEO: Exoti byli k vidění na Opavsku, chovatelé vybírali šampiona

„Pozemky jsou obecní, a toto místo je vedené jako lokální biocentrum, takže je možné tady ten ovocný sad osadit. V příštím roce bychom chtěli pokračovat z druhé strany za remízkem,“ poznamenala starostka Jistebníku.

Loňský a letošní projekt navrhoval Tony Skřipčák ze Staré Bělé, který se mimo jiné zabývá vyhledáváním a uchováním původních odrůd. „Jsou tady hlavně švestky, slívy, ryngle, i nějaké jabloně, hrušně, třešně. Prakticky všechno z těch druhů, které tady rostly. Není tady višeň, protože je tady těžká zem a asi by to nepřežila,“ zmínil se Tony Skřipčák.

Pěstováním původních odrůd se zabývá dlouhodobě. Podle něj je základ dobře sazenici založit. „Nacházím stromy, které mají osmdesát roků a neřeže je nikdo třeba čtyřicet let. Přesně vidím, jak jsou ty kosterní větve postavené, že někdo je před těmi osmdesáti lety dobře zapěstoval, a díky tomu ty stromy pořád rodí a jsou v pořádku,“ řekl Tony Skřipčák a doplnil, že má v plánu založit stromy tak, aby se o ně po čase nemusel člověk tolik starat.

Řidiče v Česku zaskočilo ochlazení, pneuservisy v celém kraji zažívají nápor

„Ze začátku bych je prořezával každý rok, později co dva roky, a po nějakých deseti letech by je stačilo prořezat třeba co tři roky,“ vysvětlil.

Tony Skřipčák nevnímá výsadbu ovocných alejí jen jako materiální přínos občanům obce. „Tady jde o propojení obce, toho intravilánu a okolní krajiny, tak, jako to bylo kdysi. Když se dívám do starých map, zjišťuji, že vždycky byla vesnice, pak humna, za nimi pole a kolem nich aleje švestek, jabloní a podobně. Pak přišla kolektivizace, která to zničila. Tak by bylo dobré to alespoň částečně vrátit,“ uzavřel Tony Skřipčák.