Tentokrát mám hned v úvodu průvodce v podobě místního kronikáře Františka Novobilského. Vyjíždíme tedy na kopec nad vesnicí, odkud je asi nejlepší výhled. Dozvídám se, že les nedaleko od nás se jmenuje Lipovec, zatímco les, jenž je vidět v dáli za kostelem, je Čaplovec.

Přecházíme přes polní cestu na kopci a můj průvodce mě upozorňuje, že jsme právě překročili do frýdecko-místeckého okresu - za kopcem už jsou totiž Fryčovice.

Scházíme několik metrů zpátky a vydáváme se lesní pěšinkou. Na jejím konci je stavení a zahrada – člověk se rázem ocitá jako v nějaké filmové pohádce. Nechci majitele rušit, a tak se vracíme k aut a sjíždíme k suchému poldru. Dozvídám se, že na oploceném pozemku nad ním měli kdysi myslivci své zázemí. Dnes už tam není nic.

Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Přesunujeme se téměř na konec obce směrem na Příbor a zahýbáme k místu, kde kdysi stávala tvrz, později zámek. Dnes je tam rodinný dům, jehož majitel mě ochotně nechal udělat několik fotografií. Z kamenů, naznačujících půdorys původní stavby i z vyprávění Františka Novobilského je zřejmé, že v místě kdysi stával velký komplex staveb.

Vydáváme se zpátky, míjíme novou zástavbu rodinných domů a zahýbáme doleva na polní cestu. Dojíždíme k soukromému rybníčku, kde odstavuji auto. Procházíme kolem polí, v jednom místě vcházíme do lesíka, jehož půda je pořádně podmáčená. „Tady bylo kdysi dávno mrchoviště, tady se kdysi dávno navážely zdechlé krávy a prasata,“ ukazuje mi František Novobilský místo u lesíka.

Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Vycházíme z lesíka zpět na polní cestu a jdeme k rybníku, kde se potkáváme s majitelem Josefem Foltou. „Byli jste se podívat na mohylu?“ ptá se. Dochází mi, že m na mysli kruhovitou stavbu z naskládaných kamenů, která stojí na začátku cesty k rybníku. „To je památka na tu smutnou dobu, kterou tady zemědělci zažívali,“ poznamenává Josef Folta.

Rozloučíme se a vracíme se zpět do centra obce, na jednom místě polní silnice ještě nakrátko zastavuji, abych se rozhlédl po okolí. Jde vidět kostel v sousední Trnávce a vzdálené kopce. Přejíždíme na konec obce směrem k Trnávce k Domovu Kateřinice. Je to soukromé zařízení pro seniory, které vypadá opravdu velice pěkně.

Nedaleko odtud bydlí František Novobilský, který už mě nechává, ať si prohlédnu zbytek obce sám. Zajíždím do centra obce, odstavuji auto u obchodu a jdu k hasičské zbrojnici, od ní k Obecnímu domu s restaurací a k mateřské škole. Za ní stojí bytový dům a komunitní centrum. Postupně se dostávám až ke sportovnímu areálu, kde jsou fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště a parádní zázemí. Aspoň mi se to tak jeví.

Právě přichází žena obtěžkaná nákupem a prohodí, že se musí nachystat. Zanedlouho totiž k výdejnímu okénku dorazí chlapi. Já se po chvilce vracím zadní stranou okolo Lípy unie, vysazené při příležitosti vstupu České republiky do EU, do centra.

Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Zastavuji se u památníku obětem obou světových válek, pak pokračuji až k obecnímu úřadu. U jeho zadního vchodu stojí dřevěná socha patronky obce svaté Kateřiny, naproti úřadu je areál s dětskými prolézačkami a postaveným májem.

Pomalu se přesouvám až na konec Kateřinic, kde zamířím k vodní nádrži. Na březích sedí několik rybářů. Napadá mě, že v létě to tady musí být ideální na odpočinek. Než ale definitivně Kateřinice opustím, ještě se zastavuji na doporučení starosty Kateřinic Radka Nováka kousek od bývalého zámku. Je tam blatouchový ráj. „Lesíky, vodní nádrž, rybník, pastviny – pěkná místa tady mají,“ říkám si, když nasedám do auta.

Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Do školy i na hřbitov k sousedům

Říká se, že každá vesnice má mít školu, kostel a hospodu. V Kateřinicích mají jen to poslední. Obec je totiž natolik propojená se sousední obcí Trnávka, že mají mnoho společného. Tím jsou kostel, hřbitov a základní škola, které leží těsně za hranicí Kateřinic na katastru Trnávky. Naopak menší děti z Trnávky docházejí do Kateřinic do mateřské školy.

Střelci patřili k nejlepším

Také v Kateřinicích byl v minulosti SVAZARM (Svaz pro spolupráci s armádou). Vznikl v roce 1955 a soustředil se na motorismus a střelectví. V Kateřinicích se konaly motocyklové terénní závody s názvem Kateřinský vápenkový okruh, střelecký oddíl se zaměřoval na střelbu z malorážky a vzduchovky a dosahoval solidních výsledků. V mládežnické kategorii, stejně jako v kategorii dospělých patřil k nejlepším v okrese Nový Jičín.

Mateřskou školu v Kateřinicích navštěvují také děti ze sousední Trnávky.Mateřskou školu v Kateřinicích navštěvují také děti ze sousední Trnávky.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Mateřská škola je pro děti z Kateřinic i Trnávky

Mateřská škola v Kateřinicích vznikla v roce 1974 a je umístěna v centru obce Kateřinice. Součástí školky je školní zahrada vybavená dřevěným nábytkem, pískovištěm, průlezkami a je osázena keři. Ředitelka kateřinické školky Zuzana Němcová doplňuje, že zahrada slouží nejen mateřské škole, ale celé obci.„Jedná se o mateřskou školu dvoutřídní s celkovou kapacitou padesáti dětí. Je spádovou pro děti z obcí Kateřinice a Trnávka,“ uvádí Zuzana Němcová.

Kapacita každého oddělení je 25 dětí. S dětmi pracují celkem čtyři pedagogičtí zaměstnanci včetně ředitelky organizace. Provoz školy zajišťují celkem tři provozní zaměstnanci. „Pedagogičtí pracovníci se zaměřují zejména na vzdělávání, organizaci akcí školy a aktivity pro děti,“ pokračuje ředitelka mateřské školy, která se zaměřuje na marketingové aktivity školy, podporu alternativních metod a forem práce s dětmi, jako je například aromaterapie, a práci s týmem školy.

Třídy navštěvují děti zpravidla ve věku od 3 do7 let. V oddělení Káčátek je vzdělávání realizováno s věkovou skupinou zpravidla od 3 do 4,5 let. V oddělení Sluníček pracujeme s věkovou skupinou od 4,5 do 7 let. „Celý kolektiv školy se snaží vést děti k demokratické výchově, kdy je dítě především individualitou a osobností,“ poznamenává Zuzana Němcová.

Tak, jako jiné školky, i ta v Kateřinicích se do nástupu pandemie podílela na mnoha místních akcích, ať už to bylo Vítání občánků, Rozsvěcení vánočního stromu v obou obcích nebo Setkání seniorů se zástupci obce. „Dále jsme pořádali nejrůznější akce pro děti jako Podzimní dílničky s rodiči, Lampionový průvod, Podzimní a jarní předplavecký kurz, Lyžařský výjezdový kurz, Školku v přírodě, exkurzi do Planetária, návštěvu Dnů NATO, divadla v MŠ, návštěvy místních farmářů, spaní v mateřské škole, tématické fotografování, jednodenní či polodenní výlety, oslavy ke Dni dětí. Účastnili jsme se soutěží pěvecké soutěže Sedlnická sněženka a taneční soutěže, kterou pořádala MŠ Hájov. Snad brzy nastane čas, kdy se k tomuto normálnímu životu vrátíme,“ přeje si Zuzana Němcová.

Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Z historie Kateřinic

První písemná zmínka o Kateřinicích jako o lénu olomouckého biskupství, pochází z roku 1358, kdy jistý Tas z Kateřinic pouští na Velké Senici u Olomouce 50 ročních hřiven. K roku 1391 je připomínán nějaký Herš či Hereš z Kateřinic a mezi léty 1375 - 1408 Tas z Kateřinic. Roku 1396 se kateřinická tvrz uvádí v manských knihách olomouckého biskupství.

Kateřinice.Kateřinice.Zdroj: archiv obce

Starý vladycký rod Kateřinských z Kateřinic se na Moravě vyskytoval dosti často. Po nabytí nedalekých Rychaltic se rod psal také jako Rychvaldští z Kateřinic. Znakem tohoto rodu byla na štítě podkova, často různě zdobená, obrácená vzhůru.

Poslední příslušník rodu, Jindřich Rychvaldský z Kateřinic, se připomíná k roku 1537. Brzy po tomto roce se již jako majitel tohoto biskupského léna uvádí Jan Chorynský z Ledské, který statek vyženil s Kateřinou Rychvaldskou z Kateřinic.

Chorynští z Ledské pocházeli ze starého českého rodu z východních Čech. Nosili svisle půlený erb, obě polovice zlaté, v každé z nich byl jeden roh se třemi račími klepety. Vpravo byl roh černý s klepety stříbrnými, vlevo tomu bylo naopak. Stejné rohy s klepety sloužily i jako klenot, ale pravý roh byl stříbrný, levý černý.

Nejstarším známým příslušníkem rodu se uvádí v polovině 14. století Balthasar de Ledecz. Do panského stavu byli Chorynští povýšeni roku 1710. V druhé polovině 15. století získali moravský statek, Choryni na Vsetínsku, který jim byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován. Roku 1622 pak bylo Chorynským kateřinické léno, pro účast v povstání proti císaři Ferdinandu II., zabaveno.

Konfiskát byl koncem roku 1622 kardinálem Dietrichštejnem prodán za 6 000 zlatých hukvaldskému úředníku Janovi Kryštofovi Orlíkovi z Lažiska, který zde v letech 1622 až 1628 žil. Vyznamenal se jako obránce hukvaldské pevnosti v době Mansfeldského vpádu. Vedle Kateřinic a Trnávky vlastnil Litultovice, Manskou Sedlnici, Hukovice a dvůr ve Stikovci. Počátkem roku 1628 prodal Jan Kryštof Orlík statky Kateřinice a Trnávku s celým příslušenstvím za 6 900 zlatých Janu Jiřímu Harasovskému z Harasova.

Za Harrasovských došlo na panství k velkému navýšení robotních povinností. Maxmilián Harasovský neblaze proslul jako hukvaldský hejtman při vojenském zásahu proti vzbouřeným poddaným na hukvaldském panství roku 1695. O Václavu Harasovském se dovídáme i z příborské piaristické kroniky, kdy 30. října 1707 byl na svém sídle v Kateřinicích přepaden valašskými zbojníky a tělesně ztýrán. Těmiž zbojníky byl za své tvrdé vystupování vůči poddaným přepaden také Maxmilián, a to na svém sídle v Trnávce. Za Maxmiliána a Václava Harasovských, brzy po roce 1698, byl starší rybník kolem tvrze zrušen a původní vodní tvrz přestavěna na zámeček.

Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Kateřinice nabízejí pěkná místa k procházkám.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Od roku 1754 do roku 1763 drží kateřinický majetek Joachim Václav Harasovský, po jehož smrti byly Kateřinice s příslušenstvím prodány za 7 000 zlatých rýnských Karlu Josefovi, hraběti Vetterovi z Lilie a na Nové Horce. Za Vetterů z Lilie byl zchátralý lovecký zámeček sídlem kontrolora a purkrabího, později jen správce.

V první polovině 19. století byl v zámku nakrátko zřízen panský zájezdní hostinec s přilehlou palírnou a pekárnou, který byl okolo roku 1855 přeložen do budovy zvané Dolní dvůr. Do roku 1938 byl pak využíván jako sýpka. Vetterům pak Kateřinice náležely až do roku 1945. V tomto roce byla velká část zámku pro svůj zchátralý stav zbořena a zbytek budovy přestavěn na budovu hájovny.

Obec leží 5 km severovýchodně od města Příbor. Rozkládá se po obou březích bezejmenného potoka vyvěrajícího z lesa Hájek. Kateřinice mají rozlohu 552 ha a bydlí zde 650 obyvatel. Obec je členem DSO Region Poodří a DSO Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice. První písemná zmínka o obci se váže k roku 1358. Dnešní název obce Kateřinice se datuje od roku 1872.

Slavní rodáci

František Běgus (1900-1942) řídící učitel a kronikář TJ Sokol Trnávka, v sousední Trnávce vedl odbojovou skupinu Obrany národa

Zdroj: www.katerinice.cz

Zajímavost

Zajímavostí obce byl zámek u lesa Hájku. V urbáři z roku 1610, kdy náležela Ctiborovi Chorynskému z Ledské, je popisována jako jednoposchoďová budova, zčásti z kamene, zčásti ze dřeva, s mnoha pokoji. Ohodnocena je zde částkou 500 zlatých. Při této tvrzi je uváděn velký hospodářský dvůr, chlévy, pivovar a dvě velké štěpnice. Okolo tvrze byly dvě zahrádky a dvě kuchyňské zahrady. Tvrz byla vystavěna na malém pahorku chráněném ze všech stran rybníkem. Brzy po roce 1698, byl rybník zrušen a původní vodní tvrz byla přestavěna na barokní zámek. Za Vetterů z Lilie byl již objekt tohoto zámečku, jenž sloužil jako lovecký, ve značně zchátralém stavu. V první polovině 19. století v něm byl nakrátko zřízen panský zájezdní hostinec. Bohužel postupně chátral a v roce 1944 se zřítil, později byl přebudován na myslivnu a rodinný dům.

Zdroj: www.katerinice.cz

Hasičská zbro­jnice s vlastní věží, věžními hodinami a zvonem v Kateřinicích.Hasičská zbro­jnice s vlastní věží, věžními hodinami a zvonem v Kateřinicích.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Zbrojnice s vlastní věží i hodinami
asi 5 km severně od města Příbor

K pamětihodnostem obce Kateřinice patří pomník padlých v obou světových válkách a hasičská zbro­jnice s vlastní věží, věžními hodinami a zvonem. K obci již neodmyslitelně patří retenční nádrž, která slouží po celý rok nejen k provozování rekreačních sportů a rybolovu, ale místní obyvatelé i návštěvníky obce vyzývá k malé procházce s možností využití instalovaných posezení s výhledem na okolní krajinu. Významným krajinotvorným prvkem v obci je suchý poldr vystavěný v roce 2007.