Tři dny po manifestační stávce vyšel týdeník Rozkvět a tentokrát už se skutečně zmiňoval o tom, že se děje něco významného. Přesto se jeho titulní strana nesla v duchu předešlých týdnů.

Hledat společná východiska, Stanovisko předsednictva OV SSM, Máme rádi svou vlast!, Zpráva j jednání rady ONV, Dialog ANO – rozvracet NE, takto vypadaly některé titulky z úvodní strany Rozkvětu před dvaceti lety. O tom, jak vážně to komunisté mysleli s demokratizací společnosti, ale nejlépe vypovídal text nazvaný Všem občanům, jenž byl provoláním okresního výboru KSČ. V něm stojí, že OV KSČ v Novém Jičíně bude v souladu se závěry mimořádného zasedání UV KSČ řešit nastalé problémy v souladu s celospolečenskými možnostmi, a to i kádrovými změnami. „Ale na půdě stávajícího politického systému za aktivní účasti orgánů Národní fronty,“ deklarovali podepsaní členové a kandidáti OV KSČ a Okresní kontrolní a revizní komise KSČ Nový Jičín, svůj úmysl nevzdát se vedoucí úlohy ve společnosti. Zároveň přislíbili vytvořit širší prostor pro uplatnění lidí s přirozenou autoritou, bez rozdílu jejich politické příslušnosti. „Nelze vyvolat anarchii,“ stojí mimo jiné v textu, v jehož závěru se autoři obrací ke všem občanům bez rozdílu názoru a přesvědčení. „Konejme a jednejme na základě vlastního rozumu a mějme na paměti osud našich dětí a celé země,“ vyzývali soudruzi.

Konečně upřímnost!

Zatímco Rozkvět byl v šíření skutečných nálad z ulice velmi opatrný, Tatrovák věnoval názorům obyčejných dělníků a občanů poměrně velký prostor. Některé z nich vystihují atmosféru před dvaceti lety.

„Proč máme čtyřicet let po válce stát ve frontách na zeleninu nebo před stánky na noviny. Proč nedostaneme za poctivě vydělané peníze zboží, které chceme koupit rodinám?“ tázala se Anna Wojkovská, dělnice OZA.

Proč nám vedení slibuje třináctý plat až nyní? Chceme konečně pracovat na pořádných strojích, chceme lepší zásobování ve městě Soudruh Magnusek měl přijít s projevem na dílnu a ne do podnikového rozhlasu. Aspoň by slyšel naši odezvu,“ řekla Anděla Krompolcová,další dělnice podniku.

„Myšlenky Občanského fóra jsou dobré a jejich uskutečnění prospěje všemu pracujícímu lidu,“ vyjádřil podporu Rudolf Kotek, vrchní mistr.

„Proč ti, kteří hlásají demokracii, nepustili na Letenské pláni promluvit přítomné komunisty? Proč zmanipulovaný dav nevyslechl pořádně předsedu vlády Ladislava Adamce? A ostatní řečníci, včetně církevního hodnostáře, nám toho mnoho neřekli. Dále je nutné si uvědomit, že kdyby nebylo nás, dělníků, neměli by herci, studenti a další co jíst,“ zmínil se před dvaceti lety seřizovač Radek Švancár.

Nemocných bylo hodně

Vývoj pracovní neschopnosti v okrese před dvaceti lety nebyl podle tehdejších statistik nijak příznivý. Průměrné procento pracovní neschopnosti za měsíc bylo 4,49 procenta. Pracovníci či družstevníci zameškali z důvodu nemoci nebo úrazu 95 724 dnů, což bylo o 4343 dnů více než rok předtím. Denně tak chybělo na pracovištích 112 sledovaných organizací v průměru 3191 pracovníků. Celkově za měsíc lékaři uznali práce neschopných 5136 osob. Nejvyšší pracovní neschopnost byla v dřevoprůmyslu, kde činila 5,90 procenta a v textilním průmyslu, kde tvořila 5,60 procenta. Naopak nejméně nemocných, 2,69 procenta, bylo v resortu spojů.

Kina v okrese splnila nad plán

Zcela jiná situace než dnes panovala v kinech okresu před dvaceti lety. A tak Okresní správa kin Nový Jičín mohla zahlásit, že plánované tržby roku 1989 splnila již ke 30. říjnu. Do konce roku předpokládala přeplnění tržeb o 300 tisíc korun. K takovému hospodářskému výsledku prý přispěly hlavně nové formy práce zejména s dětmi a mládeží.