Kořeny byly, a znovu mají být, festivalem pro milovníky alternativní hudby. V malém sále kulturního domu se postupně představili Bratři Vankové, Café Industrial a seskupení Vanua 2. V průběhu festivalu se ve vedlejší čajovně Magnolia uskutečnila beseda o píšťalách a flétnách. I když pořadatelé očekávali trochu více návštěvníků, ti, kteří přišli, se dobře bavili.

Kořeny poprvé prorostly frenštátský kulturní dům před dvaceti lety. „Měl jsem ve Frenštátě čajovnu a tehdy jsme si s kamarádem Zbyňkem Gerlichem říkali, že by nebylo špatné udělat festival muziky, kterou jsme v té době hodně poslouchali. Šlo o etnickou hudbu,“ vzpomínal na počátky festivalu Marian Žárský, dnes ředitel frenštátského městského kulturního střediska.

Dohodli se tenkrát s vedoucí domu kultury Eliškou Jarmerovou a uspořádali první ročník. Ten se konal v předsálí a v klubovnách. Vystoupili například Vladimír Merta, Jana Levitová nebo Vlastislav Matoušek. „Přišlo kolem dvou set padesáti lidí, takže kvůli zájmu jsme chtěli další rok do velkého sálu,“ poznamenal Marian Žárský.

Aby místo mělo punc originality, postavili v dalším ročníku ve velkém sále šapitó. „Vznikl unikátní prostor, z něhož byli vystupující nadšení,“ pokračoval Marian Žárský s tím, že na festivalu se ve Frenštátě představili například Monika Načeva, skupina Vltava, Pavel Fajt, skupina Pluto, Dagmar Amdrtová-Voňková či Radůza, ta v době, kdy ji ještě nikdo moc neznal. „V nejlepší době přišlo okolo pěti set návštěvníků, jenže pak jsme se nějak nedohodli s vedením domu kultury, které začalo organizovat podobně koncipovaný festival Kořínky, aniž by nám řekli. Takže jsme se přestěhovali s Kořeny do Zubří, ale bylo tam cítit, že už je to dost mimo dění. Udělali jsme tam ještě čtyři pěkné ročníky a pak to usnulo,“ dodal Marian Žárský.

Vzhledem k tomu, že letos uplynulo od prvního ročníku dvacet let, napadlo Mariana Žárského zkusit vrátit se k alternativní hudbě, neboť ta není slyšet v běžných rádiích a moc se jí nevede ani na festivalech. „Přitom je to kvalitní hudba a myslím si, že by to bylo dobré, kdyby se to zase uchytilo. Máme k tomu ideální prostory v podobě malého sálu a přilehlé čajovny. Bereme to jako pokus nabídnout něco jiného,“ uzavřel Marian Žárský.