Koreu vychválili i napotřetí

Novojičínsko - Zprávě z jednání předsednictva Okresního výboru KSČ, který hodnotil hospodářskou situaci, se věnoval v úvodníku týdeník Rozkvět před dvaceti lety. Mnohem zajímavější ale bylo dokončení rozhovoru o Koreji.

Rozhovor svazáků Mojmíra Bartoně a Pavla Tomčaly, kteří zastupovali okres na Světovém festivalu mládeže a studentstva v Koreji, jsme připomínali již v uplynulých dvou pátečních vydáních Deníku. Před dvaceti lety vydal Rozkvět jeho třetí, poslední část, která obsahuje pasáže, jež by bylo škoda nepřipomenout. Čtenář je jistě přijme raději, než kdyby měl číst strohá čísla z jednání předsednictva OV KSČ.

Na otázku, jaký byl na festivalu v Korejské lidově demokratické republice československý klub, Tomčala uvedl, že výzdoba klubu se vyznačovala netradičním pojetím, s využitím barevně tónovaných sítí a pásů ve festivalových barvách. Na přípravu prý bylo nutno přepravit téměř 200 tun materiálu a provést řadu operací. „Je jisté, že bez podpory vedení naší společnosti by klub určitě nemohl fungovat tak úspěšně, jak fungoval. V zemích kapitalistického zřízení tento festival nedoceňují, a proto kluby těchto zemí nebyly připraveny,“ sdělil Tomčala.

Ten také vyzdvihl angažovanost členů československé výpravy, kteří se jako jedni z mála zapojili do všech sportovních akcí „V obecné rovině je možno říci, že delegace svazu mládeže své poslání na festivalu splnila a dobře reprezentovala svoji vlast a její mladou generaci. Výrazem uznání ze strany pořádající země byla i návštěva nejvyššího představitele KLDR Kim Ir Sena v klubu československé mládeže v závěrečném festivalovém dnu,“ přidal pochvalné hodnocení Bartoň.

Muzeum navštívilo sto tisíc lidí

Kopřivnice - Stotisící návštěvník prošel branou kopřivnického technického muzea 8. srpna 1989. Byl jím Jaroslav Krátký z Plzně, jenž tam pracoval jako technik bytového družstva. Kopřivnici navštívil společně s manželkou v rámci mezinárodního srazu karavanistů. (ipa)

Tatra se pustila do boje se zmetky

Kopřivnice - Téměř 71 milionů korun dosáhly v roce 1988 náklady na nejakostní výrobu v podniku Tatra Kopřivnice. v roce 1989 se proto tatrováci zaměřili, stejně jako stát, na zvýšení kvality výrobků, aby byli konkurenceschopní. „I přes veškerá opatření, která byla vládou ČSSR učiněna, přetrvává neuspokojivý stav v zabezpečení jakosti československých výrobků, a to jak na vnitřním trhu, tak i při vývozu,“ konstatuje autor článku v Tatrováku, podnikových novinách Tatry. Zároveň konstatuje, že jen podnikové ztráty, vzniklé nejakostní prací, nedodržováním technologické a pracovní kázně nebo nedostatky v organizaci práce, dosáhly v prvních pěti měsících roku hodnoty 7,803 milionu korun. Nejvyšší měrou se na těchto ztrátách podílel odštěpný závod metalurgie a automobilů. (ipa)