Problém takzvané kyberšikany se objevil v poslední době a souvisí s technickou vybaveností dětí základních a středních škol. Tento druh šikany se nevyhnul ani Novojičínsku, kde ředitelé škol také evidují případy, kdy žáci natáčeli svého učitele při výuce a pak video uveřejnili na internetových stránkách. Ve zkratce se dá říct, že kyberšikana je druhém šikany, ve které útočníci například nahrávají a natáčejí své oběti a záznam pak zveřejňují v elektronických mediích. Většinu případů se snaží pedagogové řešit individuálně, s přihlédnutím na okolnosti a zázemí žáka.

Přesto není tato šikana tak rozšířená, jak by se mohlo zdát. „Zaplať pánbůh, na nic takového jsme zatím nenarazili, což ale neznamená, že se nic neděje. Jsou to věci, které se těžce zjišťují. Samozřejmě, děti mají zakázáno používat ve vyučování mobily,“ informoval o situaci na Základní škole Emila Zátopka v Kopřivnici ředitel Jan Mužík. Obdobnou situaci lze vypozorovat i na Základní škole Tyršova v Novém Jičíně. „Náznak jsme měli, ale že by to bylo hodně rozšířené, to se nedá říct. Rozhodně nemůžu říct, že by to byl problém,“ potvrdila ředitelka Magda Trávníčková.

Na některých základních školách se však již tato šikana, i když v ojedinělých případech, objevila. „V loňském školním roce jsme měli jeden případ, který se řešil přes psychologa a přes nápravné sankce, tomu stanovené. Nebylo to nic závažného. Řešíme to opravdu individuálně, protože případ od případu je jiný,“ přiznala ředitelka Základní školy Záhuní ve Frenštátě pod Radhoštěm Karla Stiborková.

Střední školy na Novojičínsku pojem kyberšikana dobře znají. Ve většině případů však spíše teoreticky, než prakticky. Případy, kdy by si student natáčel profesora, jsou totiž zřídkavé. „Co se objevilo, byla taková studentská recese, kdy se toho zúčastnil sám profesor. Nakonec to vyznělo docela nepěkně a muselo se to zkorigovat. I ten kantor si vyzkoušel, že to může být docela ošemetná věc s těmi dětmi do toho takto jít,“ sdělila statutární zástupkyně Gymnázia a Střední odborné školy v Novém Jičíně Jitka Hanzelková. „Zkusil, jaké to je, a zjistil, že to není nic příjemného, nechat sebou takříkajíc vláčet po internetu,“ dodala Hanzelková. „Žádný další případ jsme nezachytili. Obtížné je, když děti něco na ten internet umístí, a pak se tím baví. Na Spolužácích, kam mívá kantor přístup, je to snadné, ale třeba takový Youtube, tam to neuhlídáme,“ uzavřela.

Na této škole, stejně jako na mnoha jiných, profesoři úzce spolupracují se školními odborníky přes informační technologie. To jim může pomoct s orientací na stránkách, kde by se videa mohla objevit.