Lenka Tabachová: Dárců je tolik, že bychom vybavili celý Frenštát

Jak náročné byly ony tři dny plné telefonátů, slov díků a pocitů, že lidstvo na tom ještě není tak špatně a snaha pomoci nám není cizí, v rozhovoru pro Deník popsala ředitelka frenštátské Charity Lenka Tabachová.

Sbírka byla vyhlášena v pondělí 18. února a podle prvního rozhovoru, který jsme spolu vedly, se předpokládalo, že bude trvat minimálně do konce tohoto týdne. Co se stalo, že již skončila?

Sbírku jsme ke včerejšímu dni ukončili proto, že máme v tuto chvíli již všech potřebných věcí nadbytek. Oznámení o jejím konci jsme vyvěsili na naše webové stránky a také tuto skutečnost sdělujeme těm, kteří nám kvůli darování věcí stále volají. Je ale pravda, že nějaké věci ještě stále přijímáme, protože nám například dochází balíky. A ani ty, kteří k nám ještě včera přišli, jsme neodmítli. Nicméně oficiálně byla sbírka již skončena.

Co všechno lidé nosili? Byly věci, jejichž příjem jste během té krátké doby kvůli nadbytku zastavili?

První dva dny jsme přijímali jakékoliv oblečení, vhodné především pro dospělé osoby ve věku mezi třiceti čtyřiceti lety.

A kromě tohoto oblečení také něco dalšího?

Také oblečení na chlapce ve věku čtrnáct až sedmnáct let. Sbírali jsme i hygienické potřeby a lůžkoviny, kuchyňské potřeby a náčiní včetně hrnců, talířů, hrnečků a drobné elektrické spotřebiče. Už ve středu se ale situace změnila a my jsme vydali nový rozpis věcí, kterých bylo málo a které jsme potřebovali. Šlo hlavně o nové spodní prádlo, noční košile, pyžama, ručníky, utěrky a ložní prádlo.

Co ostatní věci jako nábytek, větší spotřebiče? Měli jste dostatek nabídek?

Měli, a to nejen od jednotlivých lidí, ale i od organizací. Všechny je evidujeme a v případě, že bychom mohli nějaký nábytek či pračky, ledničky, mikrovlnky a podobně využít, budeme ty lidi včas kontaktovat. Všichni jsou s tím seznámeni a vědí, že aktuální seznam potřebných věcí bude navíc zveřejněn na našich webových stránkách.

Takže to bude taková druhá fáze této sbírky?

Přesně tak. A přijde na řadu tehdy, až budou mít lidé postižení tím neštěstím nové byty, domovy. Teprve potom budeme u každé rodiny zjišťovat, co konkrétně potřebuje. Často se nám totiž stává, že některé věci dostanou od příbuzných, blízkých či přátel. Naše pomoc přichází, když jim něco chybí. Charita České republiky má po celé zemi rozprostřenou síť humanitárních skladů, kde jsou veškerý nábytek, spotřebiče a další věci shromažďovány a které slouží v případě živelných pohrom nebo katastrof tohoto typu.

Nikdo nečekal, že sbírka skončí 72 hodin po svém vyhlášení. Jak reagují dárci na odmítnutí a vůbec, jaké to je, odmítnout ty, kdo chtějí pomoci?

Odmítnutí není nic příjemného, protože lidé nám dávají kus sama sebe. Často nabízejí něco, co by mnohdy sami potřebovali, ale teď to dají raději těm, které potkalo neštěstí. Musím říct, že odmítání není pro nikoho příjemné, ale snažíme se všem vysvětlit, že v tuto chvíli jsme zahlceni věcmi a nemáme je kde skladovat. Všemi těmi nabídkami bychom totiž nevybavili v uvozovkách jen těch pět nových bytů, ale mohli bychom jimi zásobit celé město Frenštát. A reakce odmítnutých lidí? Ty jsou půl na půl, někdy nepříjemné, jindy to pochopí.

Čekal někdo z vás, že by sbírka mohla tak rychle skončit?

Musím říct, že vůbec ne. Proto jsem i v prvních rozhovorech tvrdila, že sbírka bude určitě trvat celý týden, do večerních hodin, včetně soboty a neděle. Vedly mě k tomu předchozí zkušenosti ze sbírek, které jsme pořádali v minulosti po živelních pohromách, ať už to byly povodně či tsunami, kdy lidé pozvolna nosili materiální věci. Teď jsme byli věcmi zavaleni během dvou dnů. Během osmačtyřiceti hodin byl zaplněn obrovský sál, což je až neskutečné.

Jaký má při tom člověk pocit? Muselo to být víc než milé překvapení…

To bylo, veliké a milé. Pocity nás všech jsou naprosto úžasné. Navíc musím říct, že nás opravdu hodně překvapila skutečnost, že věci nenosili jen lidé středních ročníků a senioři, od kterých jsme to očekávali, ale že nám volali a chodili velmi často i hodně mladí lidé. To neštěstí prostě zasáhlo všechny věkové kategorie.