Úvodní slovo pronesl Lubomír Sazovský z Novojičínské otevřené společnosti, člen předsednictva Masarykova demokratického hnutí v Praze a člen předsednictva Masarykova demokratického hnutí klubu v Kopřivnici, který je druhý největší v ČR po Praze. Řekl, že spojení Tomáše Garrigua Masaryka a Karla Kryla není náhodné. „Myslím si, že měli a i dnes mají mnoho co důležitého říci. Toho, co bychom si měli pamatovat a co bychom si také měli chránit,“ vysvětlil Lubomír Sazovský.

Na chvilku jej vystřídal písničkář Martin Miki Zábranský, jenž zahrál oblíbenou Masarykovu píseň Ach synku, synku, kterou si s ním zazpívali i všichni přítomní.

„Babička mi vždycky říkala: Masaryk by měl být tvým vzorem, a tak jsem přemýšlel, proč by vlastně měl být mým vzorem člověk, který se narodil před mnoha desetiletími, navíc v době, které bych v celé šíři ani nerozuměl. K tomu, proč se skutečně stal mým vzorem a inspirací byla velmi dlouhá cesta. O pochybování babiččina doporučení se v minulosti postaral minulý režim a dílem i strach nejbližších mi vysvětlit v čem že by měl být vzorem zrovna Masaryk …,“ sdělil dále Lubomír Sazovský, jenž poté přiblížil často trnitou cestu T. G. Masaryka k postavě uznávaného státníka.

„Pokud se budeme zajímat o Tomáše Garrigua Masaryka nejen v den jeho narození či úmrtí, zjistíme, že jeho myšlenky mají neuvěřitelně mnoho co říci i k dnešku. T. G. M. byl a je mimořádně inspirativní, pokusme se vedle inspirace i konat. Ač se to nezdá, vzorů máme dost, jen se chvíli zastavit a hledat,“ řekl na závěr své řeči Lubomír Sazovský.

Přítomní si společně zazpívali bývalou československou hymnu a společně se vydali procházkou do Janáčkových sadů k pamětní desce Karla Kryla. Osobnost této písničkářské legendy připomněl spoluorganizátor akce Miroslav Urban. „Karel Kryl - malý velký muž. Malý postavou, velký srdcem, duchem, činy – velká osobnost. Svými texty a písničkami hlasitě a poeticky protestoval proti zločinnému komunistickému režimu. Jeho protestsongy jsou věčné a patřičné právě i dnes,“ řekl mimo jiné Miroslav Urban.

Poté znova zazněly tóny kytary Martina Mikiho Zábranského, s nímž si většina přítomných postupně zazpívala písně Bratříčku, zavírej vrátka, Veličenstvo kat, Anděl, Morituri te salutant a Píseň neznámého vojína. Na závěr akce Lubomír Sazovský připomněl křehkost demokracie. „Letiště Václava Havla. Kolik lidí již požádalo, aby byl jejich podpis pod peticí, aby se letiště takto jmenovalo, vyškrtnut, protože by měli problémy v zaměstnání… Něco to připomíná. Končím otázkou: Co budeme dělat, až se skutečně bude něco dít?“uzavřel Lubomír Sazovský.