ZLATÉ RUČIČKY

Jak by řekl klasik, nebyla to láska na první pohled. První zkušenosti s háčkováním nabrala již ve škole ve svých dvanácti letech, ovšem jak sama říká, příliš ji to nebavilo. Zlom nastal o více než deset let později. „V pětadvaceti letech jsem viděla knížku s nádherným srdíčkem a to mě tak přitáhlo, že jsem si ho musela udělat,“ přiznala Rýdlová.

Ač už od té doby uplynulo více než třicet let, Ľubica Rýdlová má svůj první háčkovaný výtvor stále schovaný, stejně tak jako knížku, která jí byla prvotní inspirací.

Háčkování ji doslova chytilo a nepustilo do dnešní doby. Vždyť denně vyrobí dva až tři andělíčky, hlavní motivy své práce. Aby ne. Háčkuje, kde se dá. Obrovskou výhodou je nenáročnost tohoto koníčku. Ať jde na autobus, či k lékaři, vezme si ledvinku, kde má nitě, háček, a jakmile má volnou chvilku, už její prsty zkušeně kmitají. Sama neví, kolik věcí během těch dlouhých let uháčkovala. „Byly to dárky pro rodinu, člověk tak totiž na dárcích ušetří. Také sama sobě jsem si něco udělala,“ řekla Ľubica Rýdlová a jedním dechem dodala: „Háčkovat se dá všude.“

Před pár lety navíc tento koníček spojila s ezoterikou, o kterou se také zajímá. Do svých výtvorů vplétá energii, která má pomáhat lidem. Ľubica Rýdlová navštěvuje tematické festivaly, kde si mohou zájemci její háčkovaná díla také zakoupit. Své andělíčky měla také vystavené v samotné obci v rámci expozice věnované ručním výrobkům. Háčkování není podle Rýdlové vůbec náročné, naučit se ho může každý.

„Každý, kdo chce začít, musí mít hlavně chuť a náladu. Knížek je nepřeberné množství, stejně tak jako informací na internetu nebo v časopisech,“ dodává na závěr Ľubica Rýdlová.