V průběhu soboty absolvovali majitelé a jejich vozy předváděcí jízdu v kempu, slavnostní vyjížďku po okolí Štramberku a několik soutěží. „Bohužel účast byla trošku nižší, kvůli špatnému pátečnímu počasí,“ přiznal hlavní organizátor a předseda Moskvič klubu České republiky Jaroslav Kyselý z Kopřivnice. Rád by, aby příští rok byl třetí sraz. „Můžu to zaručit. Plánujeme navíc, že se budeme setkávat minimálně dvakrát ročně. Jednou na jaře, vždy na severní Moravě a jednou na podzim někde v Čechách.“
Se dvěma auty dorazil na letošní sraz Josef Hořák z Prahy. „Jednoho moskviče mám sedm let a druhého taky myslím sedm let,“ pousmál se. A hned vysvětlil důvod, proč se dal zrovna na „sbírání“ těchto ruských vozů. „Když jsem byl malý, tak měl táta právě moskviče. Nejprve 407 pak 412. Pak šla auta do šrotu a kupovala se jiná auta. A jednou jsme tak seděli a probírali staré fotky, když jsme došli na černobílé fotografie staré 407.“ A tak si oba typy moskvičů sehnal. „Mám je jako sběratelské kousky, za dva roky jsem s nimi najel jen tisíc kilometrů. Jinak doma mají svoji garáž, kde mají svoji ruskou vlajku a věneček na památku automobilky, kterou už zavřeli,“ prozradil Hořák.
Přiznal, že moskviče má dneska málokdo rád. „Lidi k nim mají nějaký podvědomý odpor. Ale ti, co autům rozumějí, se dívají na technické věci. Je pravda, že Rusové plno věcí sebrali, hlavu s tím nedělali, ale na druhou stranu měli i špičkové věci. A moskvič je jednou z nich,“ upozornil majitel dvou ruských automobilů.
