O potřebě ochranných štítů se dozvěděl Kryštof Janík od jeho mamky, která je lékařka.
„Říkala, že ten štít nikde nemůže sehnat, protože jsou vykoupené. Vzpomněl jsem si že Ondra má doma 3D tiskárnu, tak mě napadlo, že ho poprosím. I v této těžké době maturit řekl, že do toho půjde,“ uvedl Kryštof Janík.
Studenti koupili plast, podmínkou bylo, aby byl čirý, pevný a zároveň pružný. Koupili velkou tabuli a pustili se do výroby. „Udělali jsme jich šest, které chtěla, ale pak jsme si říkali, co s tím zbytkem. Mamka nám dala kontakty na další lékaře, takže nakonec jsme jich vyrobili padesát,“ pokračoval Kryštof Janík.
Na 3D tiskárně tisknou neprůhledné části štítů.
„Stáhnul jsem si návod, který publikoval na webu výrobce štítů Josef Průša, ale moc dlouho se to tisklo, tak jsem si to upravil. Udělal jsem jiné držáky a upravil jsem i spodní část, abych to mohl tisknout na větší trysce, než to tiskne on,“ poznamenal Ondřej Kopecký s tím, že tisk horní části mu nyní trvá 55 minut, dolní část tiskne asi deset minut.
close
info
Zdroj: Deník / Ivan Pavelek
zoom_in
„Ten jeho tisk na trysce, jak tiskne on, vycházel na tři a půl hodiny,“ dodal Ondřej Kopecký.
Kryštof Janík i Ondřej Kopecký se shodli, že největší problém měli s gumou (dírkovou pruženkou – pozn. redakce), která drží štít na hlavě. „Nedá se sehnat. Něco jsme měli doma, ale to bylo málo,“ dodal Kryštof Janík a Ondřej Kopecký ho doplnil, že do gumy, kterou sehnali, museli často ještě udělat dírky, aby si případný uživatel štítu mohl upravit velikost na svou hlavu.
V úterý oba letošní maturanti vyráželi s ochrannými štíty do Oder, Studénky a okolí.
„Mamka mi dala nějaké kontakty. Snažil jsem se kontaktovat mailem také bíloveckou nemocnici, ale zatím se to nepodařilo. Dnes máme rozvézt sedm lékařů asi tři štíty máme navíc, uvidíme, kolik budou chtít,“ upřesnil Kryštof Janík a podotknul, že štíty od nich mají především lékaři, jeden dostal také řezník.
Rozvážejí zadarmo, nic za to nechtějí.
„Lidé nám nabízejí sami peníze, nebo jsme dostali med. Bereme to tak, že dnes, když je to potřeba, pomáháme my jim, příště třeba pomohou oni nám,“ uzavřeli shodně Kryštof Janík a Ondřej Kopecký.
