Rok co rok mají Studénečtí na jaře nemalé obavy z toho, co přinese jakýkoliv silnější déšť. Není se jim co divit. Několik let po sobě přívalové deště vyplavily různé části obce. Aby se podobné situace přestaly konečně opakovat, rozhodlo se město zakročit.

Mnohé pozemky v částech města, ve kterých velká voda zaútočila, nepatří do jeho vlastnictví. Radnice se proto rozhodla svolat společné jednání určené právě vlastníkům a uživatelům veskrze zemědělských pozemků.

„Území našeho města je v posledních letech opakovaně vystaveno působení intenzivních lokálních srážek, které způsobují plošnou erozi půdy a následné zaplavování zastavěných částí města Studénka nejen vodou, ale také ornicí z těchto okolních pozemků. Rozhodli jsme se, že je nejvyšší čas s tím něco udělat," okomentoval důvod svolání veřejného jednání místostarosta města Miroslav Fabian.

Lidé přišli řešit problém

Že jsou bleskové povodně problém, který Studénku opravdu trápí, potvrdila samotná účast na jednání. Nejenže na ně přijal pozvání odborník na analýzu odtokových poměrů, degradaci půdy a protierozních opatření Miroslav Dumbrovský nebo zástupci Moravskoslezského kraje, ale přišlo také několik desítek vlastníků a uživatelů problémových pozemků. Od samého začátku bylo v sále Dělnického domu, kde se jednání uskutečnilo, rušno.

„Je třeba nejen učinit opatření, jakými jsou poldry nebo příkopy. Ty samy o sobě nic neřeší. Nutnější je zamyslet se nad tím, co se na pozemcích v ohrožených částech města pěstuje, a v budoucnu to přizpůsobit tomu, aby se co nejvíce snížila eroze půdy," předestřel jedno z možných řešení problému odborník Miroslav Dumbrovský.

Vzápětí doplnil, že v důsledku povodní ve Studénce dochází ke snižování hodnoty půdy, vzniku kritických míst, kde se bleskové povodně dají očekávat, a mnoha dalším problémům.

Hlasy zemědělců

Ke slovu se nedostali jen odborníci nebo zástupci kraje, ale také sami zemědělci. Ti proti některým návrhům protestovali. Jedním z prvních byl pan Klečka, který ostře vystoupil proti „nešvarům" dnešní doby. „Jsem zemědělcem již dlouho, ale až nyní nastala situace, že z okolí cest zmizely příkopy a propustky. Kam má potom ona voda odtéct?" zeptal se přítomných a pokračoval: „Navíc je moc hezké, že nám řeknete, abychom pěstovali kukuřici, a ne sóju nebo řepku, ale copak bychom se uživili?"

Na jeho vystoupení zareagoval pan Bartoš, jenž upozornil na to, že důsledky povodní mohou být nedozírné. „Ornice splavená z polí se usazuje ve vodních tocích, čímž dochází ke zvedání jejich dna. A to je vážný problém, který budeme muset za pár let řešit," upozornil pan Bartoš a dodal: „Jsem zastáncem pozemkové úpravy, toho, aby se co nejméně zasahovalo do koryta vodních toků, protože těmito kroky jsme si v minulosti jen uškodili."

Podobný názor vyjádřil i starosta města Ladislav Honusek: „Myslím, že je zbytečné předhazovat si nyní, kdo zaházel příkopy, vykácel stromy nebo udělal jaké propustky. Jsou to chyby minulosti, za které ani nemůžeme. Ale je načase se s nimi nějak vyrovnat a vyřešit to, aby každá větší voda nepřinesla našim obyvatelům takové problémy jako v minulých letech."

Jak bude situace ve Studénce v následujících letech vypadat, zřejmě napoví výsledky osobních jednání zástupců města s majiteli pozemků. Těm bude patřit měsíc říjen.