Potřeba nového koupaliště vyvstala počátkem 20. století, tedy v době po vysušení městských rybníků a zrušení mlýnské strouhy, vedoucí kolem centra. Obyvatelé neměli ve městě v parných letních dnech možnost osvěžit se skokem pod vodní hladinu a proto zastupitelstvo, v čele se starostou Dr. Ernstem Scholichem, rozhodlo vybudovat koupaliště na pozemcích, ležících v ulici zvané tehdy Kolbstrasse (dnes Žilinská).
„Pozemky, související se stavbou koupaliště, darovala městu Tereziánská nadace, spadající tehdy pod Ministerstvo školství v Praze. Na podzim roku 1927 byla za účasti stavební firmy Ing. R. & H. Blum zahájena jeho výstavba. Již 12. července následujícího roku bylo koupaliště předáno městu do užívání,“ popsal vznik volnočasového areálu Radek Polách z Muzea Novojičínska.
Koupaliště, jemuž dominovala vícepatrová skokanská věž, bylo nejen mezi místními obrovsky populární, a kromě zpestření volných chvil přineslo i nemalé finance do městské kasy. „Je jen na škodu, že se tento městský areál nepodařilo zachránit a zužitkovat do dnešních dnů a většině dnes žijících pamětníků zbyly jen ty vzpomínky,“ dodává historik Polách.
Po uzavření areálu koupaliště dlouhá léta chátralo a občas se vyrojily nápady o jeho znovuoživení. O to se nakonec postaral soukromá sféra. Bývalé koupaliště bylo přebudováno na rybník k lovu ryb. Ryby se zde nejen chytají, ale také je na místě připraví k jídlu a součástí areálu je také bistro i dřevěné chatky k ubytování.