Některé druhy jsou natolik ohroženy, že potřebují zvláštní péči v podobě namnožení druhu v zajetí a jeho opětovného vypuštění, případně vysazení do přírody. Pro tyto druhy se připravují záchranné programy zaměřené na zachování ohrožených druhů, které jsou velmi oblíbeným nástrojem, stále častěji používaným u nás i v zahraničí.

V rámci programu ministerstva životního prostředí nazvaném Záchranné programy pro zvláště ohrožené druhy, který je finančně podporován z norských fondů, spustilo také české ministerstvo výzvu k předkládání žádostí o granty na projekty, které mají za cíl ochránit zvláště ohrožené druhy živočichů a rostlin, kterých v České republice stále ubývá.

přidělením grantu, se musí věnovat záchraně Projekty, které chtějí uspět s těchto ohrožených druhů: matizna bahenní, rdest dlouholistý, perlorodka říční, sysel obecný, užovka stromová, hořec jarní, hvozdík písečný český a hořeček český. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na projekty celkovou sumu přes pět milionů korun. Jeden grant je možné udělit v maximální výši 2,440 milionu korun a minimálně 24 500 korun.

Projekty je možné předkládat Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky do 6. února 2009.
Informace o jednotlivých záchranných programech včetně podmínek udělení grantů a formuláře žádostí najdou zájemci na www.zachranneprogramy.cz.

Na záchranu kterých druhů lze žádat finance

x Perlorodka říční, vzácný živočich oligotrofních vod, který byl v minulosti decimován kvůli lovu sladkovodních perel a ve 20. století. Ač je přísně chráněn, rychle vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodka říční je druhem mlže, který je mimořádně citlivý na znečistění vody a jeho vývoj je závislý též na příznivých půdních a vegetačních poměrech i způsobech hospodaření v povodí.

x Matizna bahenní je dvouletá rostlina z čeledi mrkvovitých. Kvete jednou za září, drobnými bílými květy. Od běžně se život, obvykle od června do vyskytujícího vzhledově podobného děhele lesního (Angelica sylvetris) se liší mírně lesklými světlezelenými listy, dolů zalomenými v místě jařem.

x Rdest dlouholistý – kriticky ohrožený rdest dlouholistý byl i v minulosti vzácným druhem naší květeny. Vyskytoval se v proudících i stojatých čistých Praze a chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v v dolním Poorličí. V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém Hradce Králové, avšak i zde je populace téměř před rameni v Malšově Lhotě u vyhynutím.
století vyskytoval na bezmála x Hořec jarní je ještě na začátku 20. sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Tehdy byl ještě druhem poměrně častým, rostoucím na středně vlhkých travnatých nízkostébelných loukách a horských stráních. V současnosti se u nás vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky.

x Hvozdík písečný český je vytrvalá bíle kvetoucí rostlina tvořící husté trsy. Je endemitem, roste jen u Roudnice nad Labem.

x Hořeček mnohotvarý český je živým důkazem toho, jak se během necelého století může z běžného druhu stát kriticky ohrožený druh na pokraji vyhynutí. Tento subendemit České republiky se v historii vyskytoval roztroušeně téměř na to na více než 650 lokalitách. V letech 2000 až 2007 byl celém území ČR, a zaznamenán na pouhých 65ti místech. Na velké většině z nich se vyskytuje malém počtu exemplářů. nepravidelně a jen v

x Sysel obecný – předpokládá se, že sysel obecný se na naše území rozšířil ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i ekologické nároky tohoto hlodavce. Limitujícím faktorem pro existenci syslích kolonií je krátký travní porost, který umožňuje syslovi především mu dává možnost vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a zpozorovat blížícího se predátora. Pokles početnosti sysla je přisuzován přeměně zemědělství. krajiny a způsobu hospodaření v

x Užovka stromová je evropský nejedovatý druh hada, který sice zasahuje až do Přední Asie, avšak z širšího pohledu jej můžeme počítat mezi plazy evropské. U nás byla vždy vzácným druhem. U nás žije především v Poohří, kde se ale její stavy v posledních třiceti letech rychle snížily na kritickou hranici.

Poznámka k norským fondům:

Státy EHP - Norsko se zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj. V dohody o účasti České republiky v Evropském hospodářském prostoru byl zaveden i nový finanční mechanismus, jehož prostřednictvím budou státy ESVO (Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví a Norské království) v letech 2004 –2009 přispívat zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Norsko bude navíc přispívat i pomocí bilaterálního tzv. zvláštního norského finančního nástroje. Částka alokovaná pro Českou republiku je celkem 110,91 mil. euro pro pětileté období 2004 – 2009 (z toho 48,54 miliónů euro v rámci Dohody o účasti v EHP a 62,37 miliónů euro podle Dohody o norském finančním mechanismu).