„VŠB – Technická univerzita Ostrava v letech 2018 až 2022 řešila projekt s názvem Platforma pro výzkum orientovaný na Průmysl 4.0 a robotiku v ostravské aglomeraci financovaný Operačním programem Výzkum, vývoj a vzdělávání. Peněžní prostředky, které byly využity pro výzkumné aktivity, byly v částce zhruba 62 milionů korun poskytnuty z evropských zdrojů, dalších 10 milionů korun z národního rozpočtu a přibližně pět procent hradila jako spoluúčast VŠB – Technická univerzita Ostrava,“ vypočítává řešitel projektu a současně proděkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – TUO Petr Šimoník.

close https://g.denik.cz/1/70/mmr-graf-listopad-2023.jpg info Zdroj: se svolením MMR zoom_in

Součástí projektového záměru bylo vytvořit síť výzkumných pracovišť pro společný mezioborový a mezisektorový výzkum spojující univerzitní prostředí a výrobní sféru. Cílem bylo zintenzivnit právě tuto dlouhodobou spolupráci. Vznikla tak nová partnerství výzkumných organizací s aplikační podnikovou sférou. A vedle toho se rozvíjela už ta fungující. Společně prováděný výzkum byl orientovaný na inovativní Průmysl 4.0 a robotiku, které jsou velmi důležité k tomu, aby tuzemské firmy nezaostávaly za zahraniční konkurencí.

Průmysl 4.0 je označován za čtvrtou průmyslovou revoluci. Po robotizaci a automatizaci, kterou se vyznačovala třetí revoluce, nyní nastupuje digitalizace a kybernetické systémy. Vznikají „chytré továrny“, v nichž by měla být schopna výrobu realizovat umělá inteligence.

Projekt podpořil excelentní mezioborový výzkum. Aplikace jeho výstupů by mohla umožnit vznik nových léčivých látek a preparátů:

V samotném projektu byl velkým přínosem sdílení jedinečných znalostí a zkušeností zapojených subjektů. Tedy od výzkumných organizací k průmyslovým partnerům. A také naopak. Vědci tak zjišťovali, co podniky potřebují, a firmy se dozvídaly, co jim výzkumníci mohou v jednotlivých oblastech nabídnout. V tomto směru bylo velkým krokem právě vytvoření sítě pracovišť pro provádění společného výzkumu. Ta překlenuje mezeru, která často komplikuje spolupráci mezi jednotlivými obory a sektory.

Nově budované kapacity vytvořily základnu pro výzkum řídicích, informačních a komunikačních technologií orientovaných na Průmysl 4.0 a robotiku. V rámci něho je využívána unikátní přístrojová infrastruktura a softwarové prostředky, které umožnily zkoumání nových principů a ověřování konceptů v této oblasti. Neméně důležitým přínosem je mnohdy rovněž ekonomická úspora ve výrobních procesech. Získání těchto inovativních prostředků umožnily právě dotace z evropských fondů. Díky nim rovněž vznikla nová pracovní místa ve vědeckém výzkumu.

Cíle určovaly také samy firmy

„Dvakrát ročně jsme měli evaluační workshopy, na kterých se scházeli zástupci obou sektorů – podniků a univerzity. Průběžně byly prezentovány výsledky a vznikaly návrhy pro další úlohy,“ popsal Petr Šimoník. Projekt Platforma pro výzkum orientovaný na Průmysl 4.0 a robotiku v ostravské aglomeraci měl pět výzkumných programů, které měly své jednotlivé badatelské cíle. Ty spoludefinovaly zapojené firmy. „Hlavní oblasti byly zaměřené na Velká data, Autonomní kolaborativní robotiku, Digitální dvojče, Umělou inteligenci a Senzorické systémy na bázi IoT (tzv. vzájemném propojení věcí, pozn. redakce),“ doplnil Petr Šimoník.

„Nově budované kapacity vytvořily základnu pro výzkum řídicích, informačních a komunikačních technologií orientovaných na Průmysl 4.0 a robotiku.“

Petr Šimoník, proděkan VŠB – TUO

Týmy společně zjišťovaly konkrétní potřeby firem v jednotlivých segmentech. Z těch velkých se do spolupráce zapojily Siemens, Brose, Hella Autotechnik Nova, VOP, Fraunhofer, Moravskoslezské inovační centrum a Moravskoslezský automobilový klastr. Například podnik Hella Autotechnik Nova, který je sedmým největším dodavatele automobilového průmyslu na světě, řešil ve spolupráci s ostravskými vědci testovací systémy využitelné v oblasti osvětlovací techniky pro automobilový průmysl.

close https://g.denik.cz/1/77/mmr-vsb-prumysl-box.jpg info Zdroj: se svolením MMR zoom_in

Výsledky tohoto společného snažení v podobě ověřených a vyzkoušených nových konceptů zavedených do praxe významně posílily konkurenceschopnost a inovační potenciál těchto partnerů, což byl hlavní dopad projektu.

Petr Šimoník: Díky projektu jsme pomohli digitalizovat vybrané průmyslové provozy

Proděkan pro spolupráci s průmyslem Fakulty elektrotechnikya informatiky VŠB –Technické univerzity Ostrava doc. Ing. Petr Šimoník, Ph.D., byl řešitelem projektu Platforma pro výzkum orientovaný na Průmysl 4.0 a robotiku v ostravské aglomeraci. Přiblížil nám některé podrobnosti projektu, který fondy EU podpořily více než 62 miliony korun.

close Doc. Ing. Petr Šimoník, Ph.D., proděkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava info Zdroj: Deník/Radim Šlezingr zoom_in Doc. Ing. Petr Šimoník, Ph.D., proděkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB – Technické univerzity Ostrava Co si vůbec má laik představit pod pojmem Průmysl 4.0?
Průmysl 4.0 znamená digitalizaci za účelem optimalizace. Jde především o modifikaci nebo vylepšování procesů pro úsporu energie, lidí a v konečném důsledku také finančních prostředků.

Jak vznikl evropský projekt Platforma pro výzkum orientovaný na Průmysl 4.0 a robotiku?
Prapůvodcem byl můj předchůdce v roli proděkana pro spolupráci s průmyslem docent Jan Žídek. Já už jsem se tehdy podílel na přípravě jako víceméně člověk odpovědný za jeden z výzkumných cílů. V době, kdy se finalizovala příprava podání projektu, jsem byl jeho nástupcem.

„Řada věcí se medializuje, ale praktická realizace zaostává. Zde nám partneři a finanční podpora umožnili pracovat na digitalizaci vybraných provozů.“

Se kterými partnery jste v rámci projektu spolupracovali?
V projektu a výzkumných aktivitách bylo velice nutné zapojení partnerů v rámci dlouhodobé mezisektorové spolupráce. Konkrétně mohu zmínit ty, kteří vycházeli z partnerských smluv. Jsou to společnosti Siemens, Brose, Hella Autotechnik Nova nebo Vojenský opravárenský podnik. Vedle toho se na řešení podílelo Moravskoslezské inovační centrum a také Moravskoslezský automobilový klastr. Například ve společnosti Siemens jsme řešili optimalizační procesy zaměřené zejména na výrobu elektrických strojů. Se společností Hella jsme řešili testovací systémy pro oblast osvětlovací techniky pro automobilový průmysl. Se společností Brose jsme se pak zabývali optimalizací výrobního procesu velkých lisovacích strojů.

Pětiletý výzkum Probiotické bakterie střevní mikroflóry jako základ zdraví a pohody zvířat se z velké části zaměřil na jednodenní kuřata:

V čem byl projekt přínosný?
Do budoucna bychom měli podporovat právě takovéto projekty. Mnoho různých zástupců mluví o integraci elementu Průmyslu 4.0, mluví o jeho zavádění, řada věcí se medializuje, ale praktická realizace a finanční podpora pro tyto účely zaostává. Zde nám partneři a finanční podpora umožnili pracovat na digitalizaci vybraných provozů. To znamená, že jsme mohli nasadit nástroje pro digitalizaci výrobního procesu, nebo jsme v rámci různých verifikačních a validačních testů použili nové technologie. Kolegové v rámci výzkumných týmů řešili skutečné úlohy ve spolupráci s aplikační sférou a dosáhlo se konkrétních výsledků. Velice důležité je, že i zapojení studenti doktorských studií, z části pokračují v našem univerzitním týmu. Postupně se rozrůstají a řeší se další zadání z praxe.

Využijete zkušenosti s tímto rozsáhlým projektem i do budoucnosti?
Snažíme se na něj navázat v připravovaném projektu. Chceme pokračovat ve věcech, které se vyvinuly. Důležité jsou dobré vazby a zkušenosti hlavně s kooperací mezi univerzitou – řekněme tou hloubavou platformou v akademické sféře – a sektorem, kde se hodně tlačí na dynamiku. Náš cíl byl mimo jiné, že se naučíme spolupracovat. A vedle toho na konci vzniknou články ve spoluautorství s aplikační sférou, že budeme patentovat nové objevy nebo vzniknou zárodky na další projekty. Přeji si, abychom znovu všichni pracovali spolu. Rádi bychom se zaměřili na energetiku. Jednou z oblastí jsou fotovoltaiky, ať už z pohledu jejich servisu se zapojením dronů, dále sledování výroby nebo distribuce včetně vyhodnocení výkonnosti. Cílili bychom na úspory energií s využitím digitalizačních nástrojů, ale také třeba cirkulární ekonomiku, kde je digitalizace procesů základním předpokladem.

close https://dotaceeu.cz/cs/jak-ziskat-dotaci/podcasty?utm_source=Deník&utm_medium=noviny&utm_campaign=listopad+2023&utm_term=dotace&utm_content=inzerce info Zdroj: se svolením MMR zoom_in