Slabozrací a nevidomí lidé si obvykle z běžných prohlídek neodnesou víc, než pouhý výčet historických dat a pojmů, byť barvitě vylíčených. Větším zážitkem jsou pro tuto skupinu lidí takzvané hmatové prohlídky, kdy si mohou vystavené exponáty osahat a lépe si je představit.

„S tím, že by si nevidomí exponáty ohmatali, problém v žádném případě nemáme,“ uvedla Stanislava Slováková, správkyně rodného domu Sigmunda Freuda v Příboře a dodala, že s podobnými prohlídkami má již určité zkušenosti. „Už jsem tady měla i slabozraké lidi i nevidomého pána s pejskem. Dokonce mám na příští týden nahlášený celý zájezd nevidomých lidí, kteří přijedou dokonce se čtyřmi psy.“

Vodící psi nevadí ani při návštěvě Vagonářského muzea ve Studénce, které sídlí v prostorách místního zámku. „Teoreticky nevidomým poskytneme cokoliv, ale hmatovou prohlídku nemáme jak umožnit. Dalším problémem je u nás bezpečnost, protože máme točité schodiště, i když je pravda, že nevidomí jsou šikovní,“ informoval vedoucí Vagonářského muzea Martin Šmída s tím, že návštěvy lidí se zrakovým postižením nejsou časté, ale takové případy pamatuje.

Prohlídky nevidomým umožňuje i Technické muzeum TATRA v Kopřivnici, které se nevidomým a slabozrakým snaží vyjít plně vstříc. U větších výprav organizuje prohlídky mimo běžný provoz, kdy mohou nevidomí k autům nebo se do nich i posadit. „Od příštího roku také chystáme modely v měřítku jedna ku deseti, které pomohou nevidícím lépe si představit naši autíčkovou expozici,“ přiblížil ředitel Regionálního muzea Kopřivnice Lumír Kaválek a dodal, že větší skupiny nevidomých přijedou do Technického muzea třikrát až čtyřikrát ročně. K dispozici pak mají průvodce, který jim vybere vhodný program v televizi nebo poskytne doplňující informace. Problém pak nemají ani s čtyřnohým doprovodem. „Právě naopak, vodící psi jsou vítanou výjimkou. Dokonce máme jednoho takového v plyšové podobě u vchodu, který slouží na příspěvky nevidomým,“ informoval Kaválek. Nevhodné pro návštěvu nevidících lidí je naopak Muzeum Fojtství, které znemožňuje přímý dotyk s exponáty, které jsou umístěny ve skleněných vitrínách nebo jinak zabezpečeny. Podle slov ředitele Regionálního muzea Kopřivnice to svědčí o necitlivosti těch, kteří expozici před lety připravovali. „Čekáme na to, až vyprší lhůty a podmínky Evropské unie a expozice ve Fojtství se dočká takových úprav, že si ji budou moct i nevidomí či slabozrací plně užít. Bohužel ještě dva a půl roku s tím hnout nesmíme,“ vysvětlil Kaválek.

Lidé se zrakovým postižením se mohou vydat i do Kunína a navštívit jediný zámek na Novojičínsku, který umožňuje prohlídky zámeckých interiérů. Hmatovou prohlídku jim tady však nepovolí. „Není zkrátka možné, aby si skupina nevidomých lidí ohmatala třeba vystavené sekretáře. Vodící pes však po domluvě s kastelánem není problém,“ řekl zaměstnanec zámku Kunín Bronislav Novosad s tím, že zámek pro nevidomé a slabozraké není příliš vhodný. „Prohlídku samozřejmě umožníme, ale prožitek z ní nebude takový, jaký by měl být,“ uzavřel Novosad.

EVA PIŠKYTLOVÁ