Historická i moderní hasičská vozidla, svítilny, sirény, uniformy nebo figuríny s dýchacími přístroji. Tohle všechno čeká na návštěvníky Hasičského muzea v Ostravě, které sídlí v secesní budově někdejšího sboru dobrovolných hasičů v Ostravě-Přívoze.

Historie hasičství

Samotnou expozici muzea tvoří sedm částí, které vytváří náhled nejen do historie hasičství, ale obsahuje také ukázky současné techniky, technického vybavení, modelových situací, spolupráce integrovaného záchranného systému a ukázky záchranných prací ve výšce a nad volnou hloubkou.

V rámci první části prohlídky se návštěvníci seznámí s modelovými situacemi, které slouží jako ukázky zásahů souvisejících s činností hasičů.
V expozici jsou představeny například modely požáru hotelu, dopravní nehody vlakové soupravy převážející chemické látky, požáru důlních prostor a dopravní nehody automobilu v tunelu. K vidění je také množství sběratelských modelů aut, techniky, nášivek a předmětů.

V druhé části je nastíněn vznik a vývoj hasičství, expozice je tvořena historickými předměty, a to od sošek svatých Floriánů, uniforem, přileb, signálek, sirén, praporů až po dokumenty, pozvánky a cvičební řády. Mezi více než šedesáti exponáty jsou přilby a uniformy, mezi nejzajímavější patří velice vzácná slavnostní hasičská velitelská šavle a ozubený tesák.

Třetí část prohlídky se odehrává v kinosále s velkoplošnou projekcí, kde se promítají filmy natočené při reálných zásazích hasičů.

Hornické muzeum

Největší hornické muzeum u nás se rozprostírá v Ostravě na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, který leží nad soutokem řek Odry a Ostravice. Landek byl v roce 1992 vyhlášen národní přírodní památkou. Je to světoznámá lokalita z hlediska geologie, archeologie, historie, přírodovědy a hornictví.

Právě propojení hornického muzea jako technické památky a vrchu Landek jako národní přírodní památky s bohatou vegetací i zvířenou dodává této lokalitě jedinečnost a přitažlivost.Landek je také světoznámý unikátním nálezem Landecké venuše – 46 milimetrů vysokým torzem ženy vyřezaným z krevele. Svým štíhlým až „kubistickým“ tvarem se odlišuje od běžných paleolitických venuší. Je to jediná štíhlá venuše v Evropě. Muzeum bylo otevřeno 4. prosince 1993 na svátek svaté Barbory, patronky horníků.

Zdroj: www.muzeumokd.cz, www.hzsmsk.cz

Bruntálsko: karlovická kosárna

Bruntál – Objekt bývalé kosárny v Karlovicích z počátku 18. století je úzce spjat s železářskou historií obce. V místech, kde se dnes Karlovice nacházejí, existovala už v 16. století ves s hamry, která zanikla v průběhu třicetileté války. V 18. století krnovský kníže Karel z Lichtenštejna hamry na zpracování železné rudy obnovil, ale zůstaly v provozu jen do poloviny 19. století, protože už dále nemohly konkurovat ostravským železárnám. Jednou z provozoven dále zpracovávajících železo z místních hamrů byla i karlovická kosárna. Od roku 1992 je kosárna využita expozičně a zahrnuje výstavu lesnictví, výstavu bydlení, která je rekonstrukcí domácnosti lesníka včetně kuchyně, pracovny a výměnku, vybavená mobiliářem z 1. poloviny 20. století. Ve stodole vedle kosárny je pak k vidění také zemědělské nářadí a náčiní, názorně doplňující představu o tom, jak se kdysi na vesnici pracovalo. (ter)

Zdroj: www.bruntal-zamek.cz

Nový Jičín: klobouky na zámku

Nový Jičín – Renesanční zámek v Novém Jičíně láká na stálou expozici klobouků a pokrývek hlavy s příznačným názvem „Nech na hlavě“.
Návštěvníci si mohou prohlédnout na šest stovek klobouků, čepic, čepců a přileb z období od počátku 19. století až do současnosti. K vidění jsou klobouky a róby dam ze sklonku rakousko-–uherské monarchie i unikátní vojenské a služební přilby, čáky a čepice nebo pokrývky hlavy ženichů a nevěst z 20. let minulého století. Atmosféru dotváří také kloboučnický krám nebo prvorepubliková cukrárna. Své dveře pootevře návštěvníkům původní kloboučnická dílna se vzorkovníky, formami a dalším náčiním. Vzácnou památkou je vitrína s kolekcí pokrývek hlavy významných osobností naší kultury a politiky – je zde například klobouk prvního prezidenta Československé republiky Tomáše Garriguea Masaryka, „otce národa“ Františka Palackého, následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este vedle klobouků Jana Nerudy, Petra Bezruče a dalších. Mezi klobouky z produkce podniku Tonak posledního desetiletí mají své místo také unikátní klobouky z produkce módního návrháře Philipa Tracyho. Součástí výstavy je dobový fotoateliér, v němž se mohou návštěvníci ve vlastním nebo zapůjčeném klobouku vyfotografovat. (ter)

Zdroj: www.muzeum.novy-jicin.cz