Vedoucí muzea Václav Michalička připomněl, že v současné době společnost řeší mnoho zásadních otázek cílených na vztah člověka k přírodě a přírodním zdrojům včetně otázek spojených s udržitelným rozvojem i recyklací. 

„Velmi důležité jsou v tomto kontextu inspirace a poučení v kulturní historii. Muzeum Novojičínska se se rozhodlo vzhledem k těmto skutečnostem využít dlouhodobých výzkumných i prezentačních zkušeností a přistoupilo k transformaci příborské pobočky z Muzea a pamětní síně S. Freuda v Centrum tradičních technologií – uváděné pod zkratkou CETRAT Příbor,“ vysvětlil Václav Michalička změnu názvu pobočky.

V Příboře již nějakou dobu funguje experimentální pracoviště, na kterém zaměstnanci muzea zkoumají a rekonstruují tradiční, mnohdy již zaniklé výrobní postupy zpracování přírodních materiálů.

Z aktivit muzea v Příboře

„Tato dílna není přístupná veřejnosti, ale výstupy jsou prezentovány prostřednictvím výstav, tematických programů a publikací,“ upozornil Václav Michalička a upřesnil, že na základě fungování této dílny bylo realizováno několik projektů určených pro širokou veřejnost i specifické skupiny - školy, handicapovaní, senioři.

Některé projekty se dočkaly značného uznání i v odborných kruzích – například „Den se starými technologiemi“ což je pravidelný návštěvnický oblíbený každoroční workshop, „Kopřiva. Plevel, který šatil“, projekt který byl oceněný v národní soutěži Gloria musaealis a cenou Pěti rudých růží České národopisné společnosti za mimořádný počin v oboru etnologie, „Kůra, lýko, choroše, kořeny, pařezy…“, tento projekt získal 1. místo v anketě České národopisné společnosti o nejvýznamnější počin za rok 2012. 

„Muzeum v Příboře se také postupně stává vyhledávaných pracovištěm ohledně konzultací pro další vědecké a muzejní instituce, a to i mimo Českou republiku. Příborská pobočka se mimo jiné snaží těmito aktivitami naplnit uplatnění Koncepce péče o lidovou kulturu, což úzce koresponduje s posláním Muzea Novojičínska coby pověřeného pracoviště pro tradiční lidovou kulturu pro Moravskoslezský kraj,“ vyzdvihl význam muzea Václav Michalička.

Návštěvníci muzea se nemusí obávat, že by se koncepce muzea výrazně změnila. Expozice budou zaměřené na tradiční rukodělnou výrobu a zpracování přírodnin.

„Budou se věnovat takovým tématům jako využití přírodních materiálů v minulosti v obdobích sociálních krizí, zpracování a recyklace odpadových materiálů v minulosti, přechod od tradiční domácké výroby k současnému kutilství a také prezentaci současných rukodělných tvůrců navazujících na lidové rukodělné tradice. Nedílnou součástí bude také interaktivní experimentárium, ve kterém si návštěvníci budou moci přírodní materiály osahat a také vyzkoušet mnohé technologie pod vedení zkušeného edukátora v kultuře,“ doplnil Václav Michalička s tím, že během přípravy expozic bude postupně omezeno původní vlastivědné a úzce lokální zaměření příborského muzea a celý provoz se plně přeorientuje v Centrum tradičních technologií. 

„To bude výzkumným, konzultačním a prezentačním střediskem zprostředkujícím poznání tradiční rukodělné výroby v mnoha kulturních souvislostech prostřednictvím expozic, výstav, publikací a tematických programů,“ uzavřel vedoucí příborského muzea.