Někteří přišli jen „nasát“ atmosféru Velikonoc, jiní zamířili na zámecké nádvoří za nákupy tatarů, drobných dárků nebo pochutin. Každou chvíli se například někdo zastavil u Stanislava Skýpaly z Valašského Meziříčí, který předváděl hned několik technik pletení pomlázek. „Tady mám osm, a tady si dávám dalších pět nebo šest proutků a ty křížím. Takže nakonec to bude taková koule. No a pak pletu dál jako klasický tatar,“ popsal jeden z postupů pokračovatel rodinné tradice. „Tatary jsem se naučil plést od otce. Ten předváděl jejich pletení ve skanzenu, teď to dělám já.“

Návštěvníci zámeckého areálu ale mohli najít zajímavé věci i uvnitř novojičínské památky. V jedné z komnat například předváděl zanikle řemeslo hubkařů Václav Michalička. Ten je zřejmě poslední, kdo v České republice umí, stejně jako naši předci, zpracovávat přírodní materiály, které dnes už nejsou obvyklé. „Třeba houbu troudnatce kopitovitého, choroše, který roste na stromech. Z něj se už od pravěku vyráběla zápalná hubka. Tu měl u sebe i pravěký muž,“ prozradil a předvedl, jak se houba rozklepává na takzvaný řízek. „A z něj se pak kromě té hubky vyráběly i klobouky nebo vesty,“ vysvětloval Michalička zájemcům.