Záplavová vlna z Jičínky, která zalila Kunín, nebyla tak vysoká jako v Životicích u Nového Jičína nebo jako hladina Luhy v Jeseníku nad Odrou. Přesto na některých místech dosáhla do výše dvou metrů a mnoha lidem odnesla téměř vše, vybavení domu, auta i vzpomínky v podobě fotografií či dopisů. „Na Kunín se v médiích zapomnělo,“ posteskla si starostka Kunína Dagmar Novosadová. „Jinde padaly domy hned, u nás se s demolicemi začíná až teď. Jsou to staré domy, postavené do dvacátých let. Není to vepřovice. Jsou už z pálené cihly. Ty domy byly obydlené a mě to mrzí i z hlediska našich občanů, že média se tváří, jako by se Kunína povodeň téměř nedotkla,“ poznamenala starostka.

„Zlobila jsem se i na televizi. Kunín totiž není jen zámek. Nejhorší bylo, že tady pořád chodili lidi a říkali – u nás je tak špatná situace a nikdo o nás nepíše. Nevím, co si o tom mám myslet. Kunín byl jako –by úplně mimo,“ pokračovala Novosadová a dodala, že v prvních chvílích po povodni moc nepomohl ani krizový štáb. „Myslím si, že někdo z krizového štábu to měl objet a zjistit, jak která obec je poškozena, a jaký rozsah pomoci potřebuje. Někde byly dvě stovky vojáků, u nás dvacet. Jenže v té době, kdy jsme je požadovali, jsme nevěděli, kolik jich je jinde a jak velké škody v ostatních obcích mají. Na obvolávání kolegů, bohužel, nebyl čas. Podobně jako my dopadl Šenov u Nového Jičína,“ podotkla Novosadová.

S ostatními obcemi v okolí, tedy i s těmi, které rovněž povodeň hodně zasáhla, má Kunín velmi dobré vztahy. „Oceňuji pomoc starosty Jeseníku nad Odrou, který mi tady začal posílat humanitární pomoc, protože oni už měli relativně dost. Jinak jsme neměli nic moc,“ upozornila kunínská starostka, která byla hodně zklamaná, hlavně proto, že nedokázala obyvatelům Kunína vysvětlit, proč se o ně prakticky nikdo nezajímá, a proč jim není poskytnuta adekvátní pomoc jako jiným obcím.

V Kuníně bylo zaplaveno celkem 157 domácností – obytných prostor, 103 garáží a sklepních prostor, kde byla zaplavena auta, mrazáky, sekačky, a 31 podnikatelských subjektů. Jeden člověk zemřel, protože se k němu včas nedostala lékařská pomoc, další vyvázli často jen tak tak. „Vím, že na poslední chvíli vytáhli z auta muže, který předtím pomohl nějaké ženě. Proud prý už byl tak silný, že tam málem zůstal. Mnozí lidé tady přišli prakticky o všechno,“ zdůraznila Novosadová.

V obci bylo prozatím určeno k demolici osm obydlených domů a tři neobydlené, další zřejmě ještě přijdou na řadu. „Nastává problém, co s těmi lidmi. Včera jsme stěhovali jednu rodinu se třemi malými dětmi do šatny tělocvičny ve škole. Tam mají alespoň malou kuchyňku a je tam i sprcha. Další lidi mám v aule vysoké školy. Jedna paní je z toho psychicky na dně. Prodělala si šok. Nic pozitivního do budoucna,“ povzdechla si kunínská starostka, z jejíhož hlasu byla slyšet velká únava. Od povodní ještě neměla volný den a na úřadě je od rána do večera.

Jediné, co starostku aspoň trochu těší, je skutečnost, že s dvacítkou vojáků a vlastními lidmi se jim podařilo obec poměrně solidně uklidit. „Vojáci byli skvělí. Jedni se dokonce poskládali a nakoupili hračky do školky,“ pousmála se starostka, kterou těší i solidarita lidí z různých koutů republiky, kteří se ozývají s různými nabídkami. „Pokud se ale dozvědí, že tady něco bylo. Volal mi kolega z Čech, že chtějí dělat finanční sbírku, a ptal se mě, jestli mu můžu nějakou obec doporučit. Tak jsem mu řekla: Co tak Kunín? A on se divil, že jsme byli taky poničení. Co teď občané nejvíce potřebují, jsou finance, kterých na povodňovém účtu moc nepřibývá. Mrzí mě to kvůli našim občanům,“ uzavřela starostka Kunína.