Svou prohlídku této malebné obce začínám u obecního úřadu, který stojí prakticky v křižovatce. V objektu, kromě úřadu, je ještě knihovna, společenský sál, sídlí tam pošta, ordinace lékaře a hasičská zbrojnice.

Chvíli se rozhlížím a pak si to namířím k základní škole. Branka není zamčená, tak v kráčím do areálu. Za školou se ocitám v parádní školní zahradě, v níž jsou kromě výukový panelů ptačí pozorovatelny, hmyzí domek nebo třeba biotop v podobě malého rybníčku. Jak se dozvídám od ředitele školy Zdeňka Bartoška, Dřevěný domeček a plácek před ním slouží jako venkovní učebna.

Pustějov je starousedlická obec.Pustějov je starousedlická obec.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V budově školy je také sklad hraček pro děti a různého nářadí pro sportovce. Hned vedle zahrady je totiž víceúčelové hřiště. Myslím si, že sportovci tam mají komfort, neboť v budově školy jsou ze strany od hřiště nově vybudované toalety.

Opouštím areál školy přecházím přes silnici a vydávám se ke kostelu svaté Máří Magdalény a místnímu hřbitovu. Zjišťuji, že letos uplyne 130 let od vysvěcení kostela. Hřbitov není velký, a tak jako na jiných hřbitovech, i tady se na náhrobcích velmi často opakují tatáž jména.

Scházím od hřbitova k památníku obětem 1. světové války. Je na něm nápis Padlým bratřím a 46 jmen s letopočty narození a úmrtí. Nejmladší oběti bylo pouhých 19 let. Smutný pocit ve mně rozptýlí malá dívenka, která si povídala v zahradě jednoho domku, když jsem šel ke kostelu, a jak vidím a slyším, hraje si své divadlo jednoho herce pořád. Neubráním se úsměvu.

Nasedám do auta a přesunuji se ke sportovnímu areálu. Odstavuji auto a nejprve se vydávám ke kolejím. Přecházím přes přejezd a přede mnou se otevírá kouzelná krajina Poodří. Umím si představit, jak tady místní, a zřejmě nejen oni, chodí na procházky.

Pustějov je starousedlická obec.Pustějov je starousedlická obec.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Sportovní areál už znám z dřívějška. Místní tady pořádají každoročně velké fotbalové turnaje pro dospělé i pro děti. Je tady solidní zázemí i pro jiné akce než jen pro sportovní. Novinkou je zajímavá pumptracková dráha, kterou právě zdolává malá dívenka na koloběžce.

Vracím se do centra, ale ještě odbočuji směrem k bývalému vodnímu mlýnu. Když spatřím na konci dlouhého plotu jakýsi objekt, nedá mi to, abych nešel blíže. Podél pole jdu až nakonec plotu a s překvapením hledím na vysoký pískovcový sloup na jehož vrcholu je soška snad Panny Marie. Něco takového bych tady nečekal. Zvláštní místo – zvláštní atmosféra.

Vracím se zpět a přejíždím přes centrum obce na směrem na Fulnek. Zastavuji nedaleko hřiště na národní házenou, která má v Pustějově tradici. Vedle stojí sokolovna s venkovním areálem jako stvořeným pro akce. Přecházím o kousek dál k objektu, o němž se hovoří jako o bývalém zámečku, portál a znak nad ním by tomu napovídaly, ale to je tak vše. Jedu až na konec obce, kde mě ještě upoutá pěkně opravená kaple u silnice. Tady Pustějov z jedné strany končí.

Vracím se opět do centra a tentokrát se vydávám směrem k Hladkým Životicím. Má první zastávka je u sportovní haly: vedle ní je víceúčelové hřiště, nechybí ani restaurace. „Tak to klobouk dolů,“ říkám si při pohledu na tento areál, který Pustějovu může leckdo závidět. Hned za ním je malý rybníček a několik modelů větrných mlýnů.

Přejíždím k obecním rybníkům a vychutnávám si klid v místě. Když se vracím k silnici, zahýbám doleva a s údivem zjišťuji, že je tady fotbalové hřiště, dokonce i se zázemím. Dvojice, která mě míjí, mi říká, že první ročníky zmíněných fotbalových turnajů se odehrávaly právě tady. Úžasné místo! Nedaleko něj stojí Lípa T. G. Masaryka zasazená v roce 1955.

Opět se vracím na „ústřední“ křižovatku, vyjíždím ještě na vyvýšeninu nad Pustějovem a rozhlížím se kolem. Cítím, že se tady ještě budu muset vrátit. Nestihl jsem se podívat k přírodnímu jezeru Kaménka, které je asi 200 metrů za železničním přejezdem. Takže důvod je.

Pustějov je starousedlická obec.Pustějov je starousedlická obec.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Uklízeli Česko, zburcovali i policii

Celý březen věnovali v Pustějově úklidu venkovních prostor. Obec nachytala rukavice a pytle, ti, co měli zájem, mohli sbírat odpad třeba, když šli na procházku po Pustějově nebo jeho okolí. Místostarostka Ludmila Tisovská uvedla, že se sesbíralo více než šedesát pytlů odpadu. Zúčastnilo se celkem 59 lidí, z toho 22 dětí, které dostaly diplomy a oplatek. Lidé chodili, kdy jim to vyhovovalo a postupně se jim podařilo vyčistit celou obec i podél silnic ve směrech na Bílov, Kujavy nebo Nový Jičín. Nejvíce se sesbíralo lahví, plastů a plechovek, našlo se rovněž devět pneumatik. Podle místostarostky se „pustějovští“ sběrači dostali i do nepříjemné situace. Sbírali kolem trati a pravděpodobně strojvůdce z vlaku je nahlásil. Namísto přijeli policisté se psem a prohledávali jim pytle. Důvod? Loni tam totiž někdo ukradl kus drážního vedení.

Letos se Pustějov zapojil do akce Ukliďme Česko na celý měsíc březen. Zájemci se účastnili individuálně.Letos se Pustějov zapojil do akce Ukliďme Česko na celý měsíc březen. Zájemci se účastnili individuálně.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Škola má zahradu s učebnou

Základní škola v Pustějově je malotřídní základní školou s pěti postupnými ročníky. Jejími součástmi jsou mateřská škola, školní družina a školní jídelna. Základní škola vzdělává 44 žáků 1. až 5. ročníku. V I. třídě je spojen 1. a 2. ročník, ve II. třídě 3., 4. a 5. ročník. Základní škola, mateřská škola i školní družina využívají pro svou činnost dostatečně velké a přehledné prostory v nově zrekonstruované budově, rozlehlé školní hřiště s moderními hracími a relaxačními prvky a hřiště s umělým povrchem pro tělovýchovné aktivity. Nedílnou součástí hřiště je víceúčelový altán s kuchyňskou linkou a s přívodem teplé vody.

Školní jídelna s kapacitou 150 jídel připravuje stravu pro děti a žáky školy, pro zaměstnance organizace i pro zájemce z řad občanů obce. Vybavení školní jídelny je moderní a splňuje všechny zákonné normy.
Loni škola se zástupci obce otevřela projekt „Učebna v přírodě na školní zahradě v Pustějově“. Cílem projektu je využití přírodovědných poznatků ve výuce, chápání přírody všemi smysly a názorné poznávání živočichů a rostlin. Praktické zážitky budou pro žáky snadno zapamatovatelné a určitě i trvalé. Významnou součástí již zmíněného environmentálního projektu je utvářet vztah mezi žáky a přírodou.

Zdroj: skolapustejov.cz

Základní škola v Pustějově je malotřídní pro 1. až 5. ročník. Od loňska je na školní zahradě učebna v přírodě.Základní škola v Pustějově je malotřídní pro 1. až 5. ročník. Od loňska je na školní zahradě učebna v přírodě.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Z historie Pustějova

Pustějov je obcí, na jejímž místě docházelo k osidlování už někdy v době železné. Dnešním katastrálním územím obce totiž vedla jedna z tras jantarové cesty z Řecka k Baltickému moři. Důkaz o této domněnce poskytuje nález jantaru a řecké bronzové mince ze 3. století před naším letopočtem nalezený u obce v letech 1880 a 1881.

Obec byla pojmenována zřejmě po svém lokátorovi - zakladateli Pustějovi v době slovanské kolonizace koncem 12. století nebo v první polovině 13. století.

Pustějov.Pustějov.Zdroj: archiv obceDo konce 13. století obec následkem válek zpustnula, možná snad i od tohoto zpustnutí by se dal odvozovat název obce, avšak brzy byla nově osídlena, a to na základě práva purkrechtního (německého), kdy se místním lokátorem stal Petr. Ten dal obci nové jméno, Petrovice (německy Petrowitz). Za opětovné osídlení území dostal od vrchnosti fojtství, které ovšem záhy přešlo zpět na vrchnost. A to vzhledem k tomu, že Vok z Kravař, nový pán Fulneku a Bílovce, prodal ves za 70 hřiven (používaly se v raném středověku v obchodu jako platidlo převážně slovanských kmenů) Jindřichu Dominikovi Wibigerovi. Listina o prodeji je současně prvním písemným dokladem o existenci obce, a tak se rok 1324 považuje za její založení.

Páni z Kravař drželi Pustějov po tři generace, roku 1389 jej prodali konventu augustiniánů, kanovníků z Fulneka, ovšem vrchní právo nad vsí ve formě léna si ponechali. Fulnečtí augustiniáni za to na ně podali v letech 1437 až 1450 žalobu k zemskému soudu. Spor sice vyhráli, ovšem fulneční páni se o udržení léna nadále snažili a soustředili do svých rukou všechny zástavní listiny na konventské zboží. Jan ze Žerotína je i s fulneckým panstvím vložil do olomouckých zemských desek, čili k Moravě, přičemž vsi ležely ve Slezsku a měly být vloženy do zemských desek opavských.

Pustějov je starousedlická obec.Pustějov je starousedlická obec.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V roku 1505 propukl spor o zástavní dědiny, o jejich příslušnost k Moravě, jakož i o zemské hranice, které přetrvávaly až do 18. století. Klášterský majetek s okolními vsi (Děrné, Jílovec, Lukavec) se nazýval velkostatek Pustějov podle letního sídla augustiniánského v Pustějově (v současnosti obecní dům).

V roce 1784 v rámci josefinských reforem byl augustiniánský klášter ve Fulneku zrušen a jeho statky přešly do státní správy řízené z Jičína pod jménem Státní statek Pustějov. V té době byl rozdělen dvůr v Pustějově mezi 108 chalupníků nejdříve jako nájem, později jej dostali do trvalého vlastnictví.

V roce 1825 prodal stát velkostatek pustějovský rodině Čejků z Badenfeldu. V roce 1842 přešel velkostatek do rukou Christiana, svobodného pána ze Stockmaru. Za něho bylo provedeno sloučení velkostatku pustějovského a fulneckého. Správa sloučeného velkostatku se přesídlila do Fulneku.

Pustějov je starousedlická obec.Pustějov je starousedlická obec.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Z hlediska veřejné správy náležel Pustějov nejprve od roku 1850 okresu Opava, v letech 1855 až 1868 přechodně k samostatnému okresu Bílovec. Od roku 1868 patřil zase k Opavě, aby po vzniku nového okresního úřadu v roce 1896 náležel až do roku 1960 opět k Bílovci. Po zřízení nových správních celků v roce 1960 připadl definitivně okresu Nový Jičín.

K 1. lednu 1976 integroval Pustějov ke Studénce, u které setrval až do prvních svobodných voleb v roce 1990. Od tohoto roku je už Pustějov opět samostatnou obcí.

Pustějov byl od svého založení vesnicí českou. Teprve v 18. století se více poněmčil a v době třicetileté války utrpěl velké škody při průtazích vojsk Poláků (1620 a 1624), Dánů (1626 až 1627) a Švédů (1642 až 1650). Teprve 18. století přineslo Pustějovu zmírnění poddanských povinností a větší prosperitu. Dnes má 974 obyvatel a dlouho mu dominuje zemědělství.

Svého vyloženě slavného rodáka Pustějov zatím nemá, avšak významnou osobností obce byl bezesporu Maxmilián Pracný (1864-1927) - učitel, zakladatel a starosta Sokola, kampeličky, knihovny a čtenářského spolku v Pustějově. Bylo to muž mnoha kladných vlastností a zájmů, vlastenec, první český kronikář v obci, sbormistr a varhaník, pro něhož nebyly pojmy jako lidskost, vlastenectví a solidarita prázdnou frází. V obci vykonal, jak je z výčtu patrné, mnoho prospěšného.

Zajímavost

Původní zástavba Pustějova, též označována jako lidová architektura - původní architektura, vynikala zdobností a barevností fasád. Objekty byly orientované převážně podélnou stranou do ulice. Několik takových usedlostí se nachází v dolní části obce, ale již schází typická barevnost, kromě čp. Typický prvek této zástavby jsou konstrukce krovu, které vynáší šikmé krokve, na nichž teprve spočívá střešní krytina. Dřevěné prvky krovu přečnívající před fasádu jsou šikmé konce krokví, často bývají řezbářsky zdobeny.

Pustějov je starousedlická obec.Pustějov je starousedlická obec.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Osmnáctý poledník

Ukazatele s nápisem 18. poledník se objevily nedávno na několika místech v Pustějově, kudy tento poledník prochází. Na rozcestníku je vždy znak obce, nápis 18. poledník a pod ním jsou názvy různých měst které leží na 18. poledníku také. Pozorovatel se rovněž doví jak jsou města jako například Bílovec, Nový Jičín, Kravaře, Vsetín, Nitra, Dubrovník, Stockholm či Kapské město od Pustějova vzdálená vzdušnou čarou.

Pustějov je starousedlická obec.Pustějov je starousedlická obec.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Tip na výlet

Romantické okolí jezera Kaménka mezi železniční tratí a řekou Odrou

Pustějov spadá do Chráněné krajinné oblasti Poodří a na jejím katastru se nachází mnoha dosud nepoznaná zákoutí s výskytem různých zajímavých druhů živočichů a rostlinstva. Jezero Kaménka se nachází v katastru luk obce Pustějov, v prostoru mezi železniční tratí a řekou Odrou. Od přejezdu železniční tratě v dolní části obce je vzdáleno 200 metrů. Rybí obsádka - lín, kapr, štika, okoun, plotice, perlín, karas obecný a stříbrný, cejn. Jezero je velmi bohaté na flóru a faunu. Rozloha představuje 1 hektar.

Foto: www.regionpoodri.cz