Sedm set let od založení města si připomínali v průběhu roku obyvatelé i návštěvníci Bílovce. Město mělo přichystaný bohatý program oslav, ten ale ovlivnila různá vládní protiepidemická nařízení. I přesto zůstala místním i návštěvníkům města připomínka loňského jubilejního roku v podobě tří publikací vydaných prostřednictvím Kulturního centra Bílovec.

Bílovec v roce 2021 oslavil 700 let od svého vzniku.
NOVÝ SERIÁL: Deník na návštěvě. Podívejte se, jak se žije v Bílovci

Sedím v kanceláři starostky Bílovce Renaty Mikolašové, která potvrzuje, že z plánovaných akcí mnohé nemohli uskutečnit. „Přesto jsem přesvědčená, že jsme narozeniny našeho města důstojně oslavili. V létě v zámku proběhla úžasná sezóna, jejíž součástí byla i Hradozámecká noc a úspěšná akce Bílovec v roce 1918 s ukázkou dobové historie. A nemohu opomenout tématické výstavy v našem muzeu a promítání dokumentárních filmů, které mapují historii i současnost našeho města,“ připomíná Renata Mikolašová a dodává, že město Bílovec bylo součástí televizního vysílání Toulavá kamera, a také získalo Čestné uznání hejtmana Moravskoslezského kraje za společenskou odpovědnost.

Albrechtičky - místo plné uliček, rybníků i klasického venkova.
Fotbal se v Albrechtičkách nehraje, mají tu ale národní házenou

Poté Renata Mikolašová přede mne klade se zjevnou radostí tři publikace, jejichž vydání bylo součástí oslav výročí. Tou první je kniha Stručné dějiny města Bílovce, jejímž autorem je bývalý dlouholetý kronikář Zdeněk Kuchta.

Kniha vyšla již v roce 2006 zachycovala dění a informace o městě od jeho založení do roku 2000. Nynější vydání je rozšířené - na osmnácti stranách autor připomíná některé počiny z let 2001 až 2020. Stejně tak je rozšířen seznam starostů a starostek města o tváře těch, kteří nastoupili po roce 2000. Nutno podotknout, že na novém vydání knihy je patrné lepší technické zpracování, což jde poznat zejména u fotografií.

Město Bílovec má šest místních částí.Město Bílovec má šest místních částí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Další knížka má název Toulky bíloveckou minulostí. Je od současného kronikáře a kastelána bíloveckého zámku Eduarda Valeše. Graficky připomíná knížku Příběhy bíloveckých domů od stejného autora, která vyšla v roce 2020.

Při letmém prolistování zjišťuji, že obsahuje mnoho fotografií, a krátkých příběhů s řadou zajímavých informací. Napadá mě, že knížka se určitě musí líbit, stejně jako ta předchozí. A což teprve poslední publikace s názvem Bílovec obyčejně i neobyčejně, na jejíž titulní straně se vyjímá logo zpracované k sedmistému výročí města!

Závišice - malebná vesnička obklopená přírodou.
Po stezce z kopce do kopce. Závišice zažívají stavební boom

Již úvodní fotografie na téma zapadajícího či vycházejícího slunce nad Bílovcem pohladí na duši. „Tato kniha prezentuje stejnojmennou fotografickou soutěž, kterou ve městě před sedmi lety inicioval pan Petr Nastálek,“ vysvětluje mi starostka Mikolašová a připomíná, že dlouholetý zastupitel Petr Nastálek byl velmi činorodý, zajímal se o například historii i o přírodu. Na podzim loňského roku zemřel.

V tu chvíli si připomínám v duchu rozhovor, který jsem s Petrem Nastálkem vedl loni v půli října při otevření naučných stezek v Bílovci… Listuji knihou, prohlížím si fotografie a cítím, že právě nastal čas vyrazit a hledat některá vyfocená místa. Na rozdíl od loňského roku, kdy jsem procházel hlavně město Bílovec, se ale nyní zaměřuji na jeho místní části. I tam je k vidění leccos zajímavého.

V areálu bíloveckého kina je umístěno několik náhrobních kamenů.V areálu bíloveckého kina je umístěno několik náhrobních kamenů.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

V areálu letního kina jsou náhrobní kameny

Malé lapidárium z náhrobků je k vidění v areálu bíloveckého letního kina. K některému náhrobku přidá kastelán zámku Eduard Valeš příběh. Například náhrobek ve tvaru trojhranného jehlanu byl na hrobě Susany Leicherové, jejímž manželem byl továrník Florentin Leicher, továrník a také starosta Bílovce. Jeho manželka, která mu porodila sedm dětí, zemřela 16. dubna 1821.

Jeseník nad Odrou má pět částí, zde je rozhledna v Blahutovicích. V roce 2013 zvítězil Jeseník v celostátní soutěži Vesnice roku.
Jeseník nad Odrou: z obce poničené povodní k Vesnici roku

Na jednu stranu kamene nechal Fiorentin Leicher vytesat: Jako žena si byla vznešená a jako matka něžná. Na jedné straně je vytesán nápis obsahující datum úmrtí a také sdělení, že Milovaná žena odešla ve věku 38 let a 25 dní. Kastelán Eduard Valeš upozornil na skutečnost, že ve věku manželky se Florentin Leicher spletl a přidal jí 4 roky. Podle matriky jí bylo 34 let.

Památník obětem válek v Lubojatech byl před časem přemístěn.Památník obětem válek v Lubojatech byl před časem přemístěn.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Památník v Lubojatech museli přemístit

Památník obětem obou světových válek stojí u budovy základní školy v Lubojatech, místní části Bílovce. Kdysi ale stával v centru Lubojat – bohužel na pozemku, který získala do svého vlastnictví fyzická osoba. Ta již v červnu 2006 vyzvala město Bílovec, aby památník a jeho osvětlení z jejího pozemku odstranilo. Když se nic nedělo, začala na jaře 2010 obestavovat pozemek zdí, což v obci nadělalo mnoho zlé krve. Až poté došlo k přemístění památníku, jehož základ tvoří bludný kámen.

Bílovec
První písemná zmínka: 1324
Počet obyvatel: 7399
Významné osobnosti:
Emil Přikryl – architekt
Richard Trampler – historik, pedagog
Otto Urban – historik
Ivo Pavlík – hudebník
Petra Kvitová – tenistka
Lukáš Hejda – fotbalový obránce
Jiří Schwarz – ekonom a prezident Liberálního institutu
Zajímavosti:
Massag, a. s. je strojírenská firma z Bílovce ve Slezsku, která byla založena roku 1852 Mathiasem Salcherem pod původním názvem Salcher ve Vídni. V roce 1852 byla přestěhována do Bílovce (tehdejší Wagstadt) a přejmenována na Massag (Mathias Salcher Sohne Aktien Gesselschaft). Salcher v Bílovci začal s výrobou knoflíků. V tomto sortimentu neměla zpočátku firma konkurenci. Knoflíky proslavily později firmu Mathiase Salchera po celém světě, ponejvíce v Americe. Tento původní produkt tvořil po dlouhá léta základní program výroby v Bílovci a knoflíky se tak udržely až do roku 1949. Salcherův výrobní program se začal postupně rozšiřovat o výrobu oděvních doplňků všeho druhu, obuvnických doplňků, lyžařského vázání a různých ručních strojků a lisů na zarážení nýtů a kroužků.