Již několik dnů pracuje na nádvoří zámku v Bílovci několik mužů s kovovými škrabkami, hrabičkami a metličkami. Těmito nástroji, prakticky centimetr po centimetru, čistí spáry mezi kameny, které tvoří starobylou dlažbu. „Není to nějak fyzicky náročné, ale bolí z toho kolena, záda a zadek," řekl Lukáš Graca, jenž tuto práci dělá poprvé. „Předtím jsem kopal v Jaktaři na hřbitově, kde se odkrývaly staré hroby," poznamenal Lukáš Graca.

Okrytí kamenné dlažby provádí Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava.

„Tady byly donedávna betonové panely. Podle sond, které se tady dělaly někdy v devadesátých letech, se ale předpokládalo, že tady historická dlažba bude, ale mysleli jsme, že toho bude daleko méně," řekl s evidentním uspokojením z velkého nálezu kastelán bíloveckého zámku Eduard Valeš. Zároveň ukazal na místa, kde je takzvaná šetová dlažba, jež se vyznačuje tím, že se ploché kameny skládají vedle sebe na hranu, viditelně narušená.

„Většinou to bylo proto, že se tudy vedlo nějaké potrubí," vysvětloval a dodal, že dvě místa připomínající kruh u jednoho křídla zámku jsou pozůstatkem zasazených stromů, které jsou podle něj vidět na dobových fotografiích.

Vjezd do šlechtického sídla

Odkrytím panelů a navršené zeminy se v celé své kráse objevily rovněž pískovcové nákolníky, které se dávaly do vjezdu, aby kočár neodřel při jeho průjezdu stěnu. Jsou v místě, kudy se na bíloveckém zámku vjíždělo do šlechtického sídla.

„Předtím byl vidět jen kousek, zbytek byl v betonu," uvedl Jakub Vrána, archeolog z archeologického centra Olomouc, který dohlíží na archeologické práce při odkrývání historické dlažby. „Je zajímavé, že se to zachovalo v takovém souvislém úseku. Předpokládáme, že vznikla kolem osmnáctého století. Na té dlažbě se našlo mnoho starých kování, kličky z oken, hřebíky a další věci. Zřejmě když ten zámek opravovali poté, co vyhořel na konci války, tak se to naházelo na nádvoří a moc se s tím nedělalo," přemýšel nahlas Jakub Vrána a doplnil, že se v návozu nad dlažbou našly také kousky kachlí z krbových kamen. „Vrstvy bychom chtěli odstranit sami, jednak kvůli dlažbě a také, kdyby tam byly nějaké nálezy, že by se nám je podařilo zachránit," pokračoval Jakub Vrána.

Podle něj by historická dlažba určitě mohla být zajímavá pro návštěvníky zámku. „Pokud jím nebude dáma na vysokých podpatcích," podotkl Jakub Vrána. „V každém případě se bude muset udělat projekt na dodláždění, protože s tím, že se tady najde dlažba v tak velkém rozsahu, se určitě nepočítalo," uzavřel Jakub Vrána.